NÁSLEDNÁ PÉČE O PACIENTY PO ATACE SRDEČNÍHO SELHÁNÍ

Srdeční selhání je klinický syndrom, který je charakterizován srdeční dysfunkcí a vznikem nových nebo progresí symptomů vyžadujících urgentní terapii vedoucí k jejich zmírnění nebo odstranění.
Chronické srdeční selhání se v ekonomicky vyspělých zemích začíná epidemicky šířit. K tomu zákonitě přispívají moderní diagnostické metody i pokrok v medikamentózní i nefarmakologické léčbě. Účelem léčby je zlepšení kvality života, která se odvíjí od zvýšení pracovní tolerance, návrat ke každodenním činnostem, soběstačnost v osobním životě, dále prodloužení života, zabránění progrese, udržení, eventuálně zlepšení systolické funkce a nepřítomnosti komorových arytmií. Terapie musí být specifická, podle individuálních potřeb pacienta. Jedním z hlavních kroků k úspěšnému řešení tohoto narůstajícího problému je zakládání ambulancí a jednotek srdečního selhávání, postavených na vysoce individuálním přístupu k pacientům jak po stránce medicínské, tak po stránce psychologické. Cílem léčby srdečního selhání je zlepšit kvalitu života zmenšením nebo odstraněním symptomů, zvýšením tolerance zátěže, snížením mortality a prodloužením délky života nemocným. Nefarmakologické možnosti, jako jsou režimová a dietní opatření, jsou nezbytnou součástí komplexní léčby. Na našem pracovišti se snažíme uplatňovat komplexní diagnostický přístup a častější kontrolu nemocných s tímto onemocněním, zvláště při nově diagnostikovném srdečním selhání. Velmi důležitá je edukace a reedukace pacientů i rodiny. Opakovaně a srozumitelně vysvětlujeme podstatu choroby a přesvědčujeme pacienta o nutnosti aktivního podílu na dodržování léčebných postupů. Citlivým přístupem k pacientům se zvyšuje jejich ochota k dodržování jak režimových, tak i léčebných opatření. Tato péče vede k redukci počtu opakovaných hospitalizací pro chronické srdeční selhávání.