MOŽNÉ PŘÍČINY DISKREPANCE FRAKČNÍ PRŮTOKOVÉ REZERVY KORONÁRNÍHO ŘEČIŠTĚ S NEHYPEREMICKÝM INDEXEM IFR

Cíl: V aktuálních doporučeních pro revaskularizaci myokardu má indikace koronárních intervencí na základě průkazu hemodynamické významnosti metodou frakční průtokové rezervy (FFR) úroveň doporučení IA. Základním předpokladem pro správné měření je farmakologické navození maximální hyperemie v koronárním řečišti. Při nedostatečné hyperemii poskytuje FFR falešně vyšší hodnoty a možné podhodnocení významnosti stenózy. Jednou z hlavních limitací metody je neexistence ukazatele dosažení maximálního průtoku v koronárním řečišti. V současnosti je dostupná metoda iFR (instantaneous wave-free ratio), která používá nehyperemické měření tlakového gradientu ve střední části diastoly, kdy je hodnota intramyokardiální rezistence spontánně nízká a stabilní.

Soubor a metodika: V letech 2014-2015 bylo vyšetřeno 183 pacientů (159 se stabilní anginou pectoris, 24 s akutním koronárním syndromem bez ST elevací), u nichž jsme provedli současné měření iFR a FFR na 223 koronárních lézích.

Výsledky: Obě metody vykazují vysokou míru korelace (ρ=0,77, p < 0,001), znamenající shodu pro indikaci k revaskularizaci v 85,7% případů. Nejmenší korelace byla zaznamenána v rozmezí iFR hodnot 0,83-0,93. Vyloučením tohoto pásma - při použití tzv. hybridního přístupu - bylo dosaženo indikační shody 95,7%. Neshoda v indikaci mezi iFR a FFR se vyskytla u 32 měření (14,3%) a byla signifikantně častější u pacientů po IM (62,5% vs. 26,9%, p=0,002), u pacientů užívajících beta blokátory (75,0% vs. 56.7%, p=0,05). Věk pacientů byl ve skupině s neshodou signifikantně nižší (63,2±10,6 vs. 68,1±10,2, p=0,02).

Závěr: V populaci existuje skupina jedinců s endoteliální dysfunkcí, kteří mají sníženou schopnost reakce na hyperemické stimuly. Příčinou diskrepantních nálezů mezi iFR a FFR by mohly být pravě odchylky ve funkci endotelu. Metoda iFR může přesněji reflektovat fyziologii koronárního řečiště.