KOMPLIKACE INTERVENČNÍCH ELEKTROFYZIOLOGICKÝCH ZÁKROKŮ U NEMOCNÝCH, KTEŘÍ UŽÍVAJÍ DLOUHODOBĚ NOAK JAKO PREVENCI TROMBOEMBOLICKÝCH KOMPLIKACÍ PŘI FIBRILACI SÍNÍ

Úvod: V současné době u nemocných s antikoagulační terapií doporučujeme neprovádět „přemostění“ antikoagulace fragmentovaným heparinem. Příznivý efekt nepřerušovaného podávání VKA byl prokázán u katetrizačních ablačních výkonů stejně jako u implantace kardiostimulátorů a ICD (CIED).
Cíl: V rámci registru antikoagulační poradny jednoho centra retrospektivně analyzujeme registrované komplikace v souvislosti s prováděním intervenčních zákroků (ablace a implantace CIED) u dlouhodobě podávaných NOAK.
Soubor a Metoda: V antikoagulační poradně NNH sledujeme přes 600 nemocných, u kterých došlo k jakékoliv komplikaci v souvislosti s antikoagulační léčbou. Z této skupiny celých 381 nemocných užívalo NOAK jako prevence tromboembolie při FiS (Dabigatran 189 nem. ; Rivaroxaban 136 nem.; Apixaban 56 nem.). Poměr VKA a NOAK je 40%: 60%.
Výsledky: Z nemocných užívajících dlouhodobě VKA jsme zaznamenali v období jednoho roku sledování u 12 nemocných vývoj významného hematomu po implantaci či reimplantaci CIED. U žádného nemocného ze skupiny VKA jsme nezaznamenali komplikaci po provedení katetrizační ablace. V případě dabigatranu jsme nezaznamenali jakoukoliv komplikaci v souvislosti s implantací CIED či provedením katetrizační ablace, stejně tak tomu bylo u nemocných léčených apixabanem. U třech nemocných na rivaroxabanu jsme registrovali vývoj srdeční tamponády s nutností zavedení drenáže u dvou nemocných (vždy po implantaci CIED) a jedenkrát bylo nutné provést kardiochirurgický zákrok (po katetrizační ablaci).
Závěr: Prokázali jsme relativně nízký výskyt komplikací po intervenčních zákrocích (implantace CIED/katetrizační ablace) jak u nemocných s nepřerušenou VKA terapií tak i v případě NOAK. V případě NOAK se z našeho registru jeví jako nejčastější krvácivá komplikace při nepřerušené terapii rivaroxabanem. Tyto výsledky ale nelze generalizovat.