ECHOKARDIOGRAFIÍ KONTROLOVANÁ PERIKARDIOCENTÉZA – METODA VOLBY PRO LÉČBU PERIKARDIÁLNÍCH VÝPOTKŮ PO SRDEČNÍ OPERACI: ZKUŠENOSTI CENTRA, 2004-2015

Cílem této studie bylo to zhodnotit zkušenosti našeho centra s diagnostikou a léčbou perikardiálních výpotků po operaci srdce.
Soubor a metodika
V období od prosince roku 2004 do listopadu roku 2015 bylo na našem pracovišti operováno 6 351 nemocných. U 197 (3.1%) z nich byla provedena perikardiocentéza z důvodu významného perikardiálního výpotku.
Výsledky
Perikardiocentéza byla signifikantně častěji indikována po operacích, jejichž součástí byl výkon na chlopni (5.6%, relativní riziko [RR] 11.8, 95% interval spolehlivosti [CI] 6.7-22.7), dále po výkonech na kořeni aorty (7.9%, RR 16.5, 95% CI 8.3-34.8) a chirurgické ablaci fibrilace síní (6.7%, RR 14.1, 95% CI 7.4-28.6) [jako referenční skupina byla použita podskupina nemocných po izolované chirurgické revaskularizaci myokardu]; a u nemocných léčených po operaci antikoagulancii (92%, 95% CI 87.1-95.3%).
Klinické projevy srdeční tamponády byly přítomny u 35%; progredující velký výpotek bez známek tamponády byl evakuován u 43% nemocných. Časový odstup perikardiocentézy od operace byl průměrně 18 dní (medián 12, rozmezí 3-164 dní). Iniciální perikardiocentéza byla terapeuticky úspěšná v 98.5% případů. Výskyt závažných komplikací činil 1%. Jednorázově bylo evakuováno v průměru 437 ± 301 ml výpotku, medián 400 ml, rozmezí 50-1 900 ml. U 98 % pacientů byl perikardiální katétr ponechán na aktivním sání – průměrně 1.6 dní (medián 1, rozmezí 0.5-9 dní). Průměrný odpad z drénu byl 239 ± 368 ml, medián 120 ml, rozmezí 0-2 950 ml. Opakovaná perikardiocentéza z důvodu recidivy významného výpotku byla provedena u 17 (8.6%) nemocných. Chirurgická intervence byla nezbytná u 13 (6.6%) nemocných – pro recidivu významného výpotku, pokračující krvácení nebo významné množství koagul v perikardu.
Závěr
„Echo-guided“ perikardiocentéza je efektivní a bezpečná primární metoda léčby perikardiálních výpotků po srdeční operaci.