STANOVENÍ DISTRIBUCE ELEKTRICKÉ DEPOLARIZACE LEVÉ KOMORY Z HRUDNÍCH EKG SVODŮ POMOCÍ VYSOKOFREKVENČNÍHO EKG

Cíl:
Vysokofrekvenční EKG (UHF-EKG) se vyznačuje snímáním EKG signálu s vysokým frekvenčním a amplitudovým rozlišením. Vysoké frekvence v QRS komplexu jsou tvořeny extrémně rychlými napěťovými a proudovými změnami akčního potenciálu myokardu a popisují elektrickou aktivitu a homogenitu myokardu. Elektrická depolarizace myokardu iniciuje mechanickou akci myokardu. Cílem bylo zjistit, zda elektrická aktivace myokardu levé komory stanovená pomocí UHF-EKG je srovnatelná s mechanickou aktivací levokomorového myokardu stanovenou pomocí Speckle Tracking Echocardiography (STE).

Soubor a Metodika:
U 2 pacientů indikovaných k resynchronizační léčbě (CRT) a dvou zdravých dobrovolníků bylo změřeno 12 svodové EKG pomocí systému s velkým dynamickým rozsahem (vzorkovací frekvence 25kHz, 24 bitové rozlišení). Z průměrovaných QRS obálek ve frekvenčním rozsahu 500 – 1000Hz byla vypočtena prostorová distribuce elektrické depolarizace v hrudních svodech V1 – V6. Dyssynchronie elektrické depolarizace byla stanovena jako rozdíl mezi nejčasnější a nejpozdnější aktivací ve V svodech. Mechanická dyssynchronie byla analogicky stanovena pomocí STE.

Výsledky a závěr:
Zdraví jedinci mají dle předpokladů nižší dyssynchronii v porovnání s LBBB pacienty před implantací biventrikulárního stimulátoru. Velikost dyssynchronie lze jednoduše změřit a vyjádřit v jednotkách milisekund Tvar distribuce elektrické depolarizace přes V svody odpovídá mechanické aktivaci myokardu. Lepší časové a prostorové rozlišení UHF-EKG umožňuje jednodušší a přesné stanovení elektrické depolarizace srdečních komor. Tato velmi jednoduchá a levná metoda by mohla sloužit pro přesnější výběr vhodných CRT recipientů a sledování CRT efektu.