RECIDIVA FIBRILACE SÍNÍ U PACIENTŮ PO NEFARMAKOLOGICKÉ TERAPII - NAŠE ZKUŠENOSTI S ŘEŠENÍM.

Cíl:
Nefarmakologická léčba paroxysmální fibrilace síní dnes již představuje standardní léčebnou metodu. I když je účinnější v udržení sinusového rytmu než-li farmakoterapie pohybuje se její efektivita pouze mezi 50-80%. Naše práce se zabývá efektivitou ablace pro paroxysmální fibrilací síní na našem pracovišti s popisem užívaných metod ablace a způsobem řešení těchto recidiv (typy použité energie, lokace elektrické rekonexe).
Soubor a výsledky:
Prezentujeme soubor 33 pacientů u kterých došlo k recidivě fibrilace síní po předchozí první izolaci plicních žil provedené v letech 2013 až 2014. V tomto časovém období jsme ošetřili pro paroxysmální fibrilaci síní katetrizační ablací celkem 529 pacientů. Z tohoto souboru pacientů, pak mělo symptomatickou recidivu arytmie v 1,5 letém sledování (medián 18 měsíců) uvedených 33 pacientů. K první izolaci plicních žil byla použita balonová technika aplikující kryo nebo laserovou energii - 13 pacientů (39%) a aplikace RF energie pomocí elektroanatomického mapování Carto (Niobe, Stereotaxis, Inc.) nebo systému NavX (Sensei, Hansen Medical, Inc), 20 pacientů (61%). Po prvním výkonu balonovou technikou byl opakovaný výkon proveden stejnou metodikou pouze u jednoho nemocného. U zbylých 12 (36.6%) pacientů jsme provedli reablaci pomocí RF energie a to buď provedení širokých antrálních lézí použitím elektroanatomické navigace Carto (7 pacientů - 21.2%) nebo ablací elektrických gapů v plicních žílách pomocí navigace Lasso katetrem (5 pacientů - 15.2%).
Závěr:
Efektivita izolace plicních žil na našem pracovišti je srovnatelná se světovými daty. I přes relativně vysokou efektivitu je nutné počítat s recidivami arytmie a jejich dalším řešením v budoucnu. Místa elektrických rekonexí se liší dle použité techniky první izolace plicních žil. Preferovanou metodou řešení recidiv fibrilace síní je radiofrekvenční energie.