BNP U ASYMPTOMATICKÉ VÝZNAMNÉ AORTÁLNÍ STENOSY VE VZTAHU K TOLERANCI ZÁTĚŽE PŘI ZÁTĚŽOVÉ ECHOKARDIOGRAFII

Úvod : Současná praxe načasování operace AoS  je založena na subjektivním hodnocení symptomů a echokardiografickém stanovení klidové systolické funkce levé komory. Tento přístup není optimální.
Cíl : posoudit vztah mezi objektivizovanou tolerancí zátěže a hladinou BNP.
Soubor pacientů a metoda : soubor 30 mužů průměrného věku 61+12 let indikovaných zatím ke konzervativní léčbě / echo-průměrný aortální střední grad. 65+12mmHg a průměrná AVA vypočtená rovnicí kontinuity 0,83+0,12cm2 /.  Všichni s normální klidovou EF-LK a sinusovým rytmem, bez evidence ICHS. Podstoupili zátěžovou echokardiografii ( stupňovaná zátěž po 25W á 3min ) na bicyklu Ergoline 800 L, „symptom – limited“ test. Před zátěží ( po 20minutách klidu ) odebrána venosní krev na BNP, stanoveno pomocí komerčně dostupných RIA-kitů. 
Výsledky : neprokázala se významná korelace mezi dosaženým stupněm zátěže / ani při přepočtu na % normálních hodnot dle pohlaví,věku a hmotnosti / a hladinou BNP ( r = 0,3 ). Příčinou je ovlivnění tolerance zátěže i hladin BNP řadou i extrakardiálních faktorů. Při analýze jsme zjistili, že ti kteří ukončili test pro dušnost ( n = 14 ) měli signifikantně vyšší hladiny BNP ( 205+52pg/ml ) proti skupině ( n = 16 ) , která ukončila test pro svalovou únavu či pokles TK ( 48+32pg/ml ) (p = 0,001).  Obě skupiny se sice jako celky liší v dosaženém stupni zátěže 96+19W versus 115+31W  (p = 0,01) a ploše aortálního ústí 0,78+0,1cm2 versus 0,87+0,1cm2 (p = 0,04) a věku 66+8 versus 56 +13 let (p = 0,05), současně se však v těchto parametrech překrývají.
Závěr : dle klidových hladin BNP nelze předpovědět toleranci zátěže při bicyklové ergometrii. Lze však předpovědět, u koho dojde k projevům limitující námahové dušnosti i když anamnesticky potíže popírá. Stanovení hladin BNP by se mělo stát součástí rutinních kontrol u konzervativně léčených pacientů s významnou aortální stenosou.