STRUKTUROVANÁ PÉČE O NEMOCNÉ S CHRONICKÝM SRDEČNÍM SELHÁNÍM

   Chronické srdeční selhání (CHSS) představuje jeden ze závažných problémů současné mediciny. Léčení těchto nemocných vyžaduje komplexní přístup a strukturu, zajišťující aby u každého jednotlivého pacienta byly využity všechny léčebné možnosti.
   Základním pilířem ambulantní péče je kardiolog, který spolupracuje s praktickým lékařem. Hlavním úkolem je zde včasná diagnóza, u prokázaného onemocnění pak edukace pacienta a správné vedení farmakoterapie. Kardiolog obvykle též rozhoduje o potřebnosti hospitalizace. Důvodem přijetí na interní – kardiologické oddělení nemocnice je nejčastěji srdeční dekompenzace, která se u těchto pacientů často opakuje. Existuje též řada důvodů, proč je žádoucí konsultovat kardiocentrum, nejlépe to, které má zaveden komplexní program péče o nemocné se srdečním selháním. Řada nemocných má prospěch z revaskularizace myokardu, resynchronizační léčby či ošetření flutteru a fibrilace síní. Jednozačná je indikace k vyšetření nemocného, který prodělal synkopu, episodu komorové tachykardie či oběhovou zástavu.
   U nemocných s pokročilým srdečním selháním, u nichž lze uvažovat o srdeční transplantaci, má být rovnou kontaktováno kardiocentrum s programem transplantace srdce (TxS) (IKEM Praha a CKTCH Brno), která nabízejí všechny dostupné možnosti léčby. V naléhavých situacích je nutno zvážit indikaci k mechanické podpoře srdce, tato metoda je zavedena v IKEM jako „bridging“ k TxS.
   Praxe léčení nemocných s pokročilým selháním a nemocných s implantovanými stimulátory a ICD si vynutila koncipování specializovaných ambulancí, které se v kardiocentrech stávají důležitou složkou péče.