ČASNÁ POSTHOSPITALIZAČNÍ REHABILITACE KARDIAKŮ V OKRESNÍCH NEMOCNICÍCH, ANO ČI NE?

Cíl: analyzovat dosavadní výsledky, snaha o optimalizaci provozu s posouzením možnosti dalšího rozšíření.

Soubor:  od dubna 2004 do prosince 2006 prošlo tříměsíčním programem 87 kardiaků ve věkovém rozmezí  41-77 let. Jednalo se o pacienty hospitalizované pro AKS a jedince po kardiochirurgických operacích. PCI 69%, CABG 21%, zákrok na chlopních 4%,  konzervativní postup v 10% případů. Inkompletní revaskularizace 62%, EF 20-60%.

Hodnocené parametry: 
Přidružená onemocnění: hypertenze 94%, HLP 95%, DM 35%, obezita 51%, arytmie 20%, CHSS 56%, ICHDKK 4%, stp.CMP 7%, kuřáci 10%, bývalí kuřáci 22%.
Vstupní farmakoterapie: ASA či warfarin 100%, ACEI 77%, BB 88%, statiny 86%, fibráty 22%, žádné hypolipidemikum 13%, diuretika 51%, nitráty 37%, Ca antagonista 28%, AA 6%, digitalis 1%, trimetazidin 6%. Úprava farmakoterapie  u 19% jedinců. 
Předčasné ukončení programu: 15%, vůbec nenastoupilo 14% zařazených.
Výkonnost: zvýšena  u 55% , snížena  u 11%, nezměněna u 34% rehabilitovaných.
Komplikace: závažné 0% 
hlášené u 37% (dušnost, bolesti na hrudi, subkolapsy,  hypoglykémie, hypotenze, hypertenze, vertigo, synkopa, bolesti kloubů, infekt, otoky DKK).
Nutnost časné rekoronarografie s PCI:  ve 4% případů

Závěr: zavádění takovýchto programů je prospěšné i v menších nemocnicích. Při zachování doporučených kontraindikací jde o programy bezpečné, nenákladné a pacienty velice kladně vnímané. Našim záměrem je zařazovat do budoucna více zejména rizikovějších pacientů se závažnějším kardiálním postižením.