VÝSKYT SPÁNKOVÉ APNOE U PACIENTŮ PO AKUTNÍM INFARKTU MYOKARDU

Úvod: Dle dat z pilotních studií lze předpokládat možný patofyziologický vztah mezi infarktem myokardu (IM) a spánkovou apnoí (SA). Spánková apnoe u osob s kardiovaskulárním onemocněním je podle některých menších studií spojena se zvýšenou morbiditou a mortalitou. Včasná diagnostika a léčba SA může tedy zlepšit nejen kvalitu života, ale i snížit nemocnost a úmrtnost nemocných po IM. Cíl: Zjistit prevalenci SA u pacientů po akutním infarktu myokardu (AIM).

Soubor a metodika: Prospektivní studie, zařazeno 782 konsekutivních pacientů hospitalizovaných pro AIM. U všech zařazených pacientů bylo při přijetí provedeno kompletní klinické, biochemické vyšetření a EKG. Minimálně 48 hod. od přijetí a současně po stabilizaci stavu byla každému pacientovi provedena spánková studie pomocí přístroje ApneaLink. Výskyt SA nebo hypopnoe byl klasifikován podle kritérií American Academy of Sleep Medicine. Dle apnoe-hypopnoe indexu (AHI) byly pacienti definováni jako jako pacienti bez SA (<5 událostí/ hod.), s mírnou SA (5-14 událostí/hod.), se středně těžkou SA (15-29 událostí/hod.) a s těžkou SA (>30 událostí/hod.).

Výsledky: 98% pacientů podstoupilo koronarografii, u 91% pacientů byla provedena primární PCI. Do konečné analýzy jsme zařadili 607 pacientů, 175 pacientů nebylo hodnoceno pro nedostatečnou kvalitu spánkové studie. Při použití cut-off AHI >5 událostí/hod., byla SA přítomna u 65,7% pacientů po AIM. Mírná SA se vyskytovala u 32,6%, středně těžká u 20,4% a těžká u 12,7% pacientů po AIM.

Závěr: Naše práce ukázala výrazně vyšší prevalenci SA u pacientů po AIM než je výskyt SA v běžné populaci. Pokud se v budoucnu potvrdí hypotéza o horší prognóze pacientů se SA po AIM, tak by měli být všichni pacienti s AIM vyšetřeni na přítomnost SA, čímž můžeme identifikovat a správnou léčbou i odstranit závažný rizikový faktor.