PROBLEMATIKA HORMONÁLNÍ LÉČBY A ANTIKONCEPCE PŘI MANIFESTACI ŽILNÍHO TROMBEMBOLISMU

Žilní trombembolismus (TEN) se manifestuje v žilách tvorbou červeného trombu na podkladě 3 možných patofyziologických faktorů, jak ji popsal Virchow: prokoagulačního stavu, narušení žilní stěny, poruše proudění žilní krve. Při odlomení trombu dojde k putování trombu centrálně a jeho zaklínění (embolizaci) typicky ve větvích plicní tepny (plicní embolie). Rizikové faktory, které přispívají k TEN, jsou vrozené a získané. Mezi vrozené rizikové faktory řadíme především genetické poruchy srážlivosti krve, z toho důvodu při kontaktu s pacientem získáváme podrobnější informace o výskytu TEN v rodinné anamnéze. Získané rizikové faktory jsou četné, velmi silný rizikový faktor je užívání estrogenů, což se týká pacientek s hormonální antikoncepcí a žen v menopauze s hormonální substitucí. Dnes se užívají preparáty s nízkým obsahem estrogenu. Užívání estrogenů zvyšuje incidenci TEN na 2-3 případy/100000 uživatelek v běžné poupulaci, nejvyšší incidence je v prvním roce užívání. Hormonální antikoncepci monofázickou či trifázickou dělíme na preparáty I., II., III. generace. Nejméně riziková je z pohledu TEN II. generace. Kombinace vrozených a získaných rizikových faktorů zvyšuje výskyt onemocnění násobně. Genetické testování používáme u rizikových pacientek s pozitivní rodinnou a osobní anamnézou TEN. Rizikové pacientky definují doporučené postupy.