FARMAKOEKONOMICKÁ ANALÝZA POUŽITÍ TIKAGRELORU A PRASUGRELU U PACIENTŮ S AKUTNÍM KORONÁRNÍM SYNDROMEM

Úvod: V léčbě pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) je kromě kys. acetylsalicylové indikováno použití blokátoru receptorů ADP, prioritně je podle současných guidelines doporučen tikagrelor nebo prasugrel, pouze v případě jejich nedostupnosti či kontraindikace klopidogrel. Překážkou masivnějšímu rozšíření použití obou nových blokátorů receptorů ADP v České republice (ČR) jsou však jejich vyšší náklady a doplatek pro pacienta.

Cíl: Cílem analýzy je zhodnocení nákladové efektivity 12 měsíční terapie tikagrelorem a prasugrelem v případě jejich plné úhrady v indikaci prevence aterotrombotických příhod u pacientů s AKS v prostředí zdravotnického systému v ČR.

Metodika: Analýza byla provedena ve 2 stupních. Prvním byl model nákladové efektivity v prvních 12 měsících a následně byl použit Markovovův model pro zhodnocení celoživotního horizontu. Zvoleným komparátorem byl klopidogrel. Data o efektivitě léčby a případných nežádoucích účincích byla získána z výsledků klinických studií PLATO a TRITON-TIMI 38. Náklady na léčbu jednotlivých příhod jsme získali z veřejně dostupných registrů a literárních údajů, náklady na farmakoterapii pak z ceníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Výsledky a závěr: Přímé náklady na 12-měsíční terapii jsou pro tikagrelor ve výši 18 250 Kč, pro prasugrel ve výši 12 759 Kč a pro klopidogrel ve výši 3201 Kč. Terapie tikagrelorem je spojena se ziskem 0,13 QALY (quality-adjusted life years), způsobena především snížením mortality. Terapie prasugrelem pak se ziskem 0,054 QALY, způsobena především snížením rizika nefatálního infarktu myokardu. Provedená analýza prokázala nákladovou efektivitu použití tikagreloru a prasugrelu oproti klopidogrelu. Náklady na QALY se pohybují pod hranicí akceptovatelnou v našich podmínkách jako nákladově efektivní. Tyto výsledky jsou srovnatelné se závěry zahraničních analýz.