ZÁTĚŽÍ DEMASKOVANÝ EKG FENOTYP BRUGADOVA SYNDROMU

Úvod: Brugadův syndrom, popsaný v 1992, označuje autozomálně dominantně dědičný, primárně arytmický syndrom u osob bez strukturálního postižení myokardu, v důsledku poruchy na úrovni sodíkového iontového kanálu. Syndrom postihuje převážně muže a vyznačuje se vysokou mortalitou na fibrilaci komor. Dle morfologie EKG, zejména ve svodech V1-3, se rozlišují 3 typy Brugadova syndromu, z nichž pouze Typ 1 je diagnostický. EKG se může intermitentně měnit mezi jednotlivými typy. K provokaci ekg změn se využívá aplikace antiarytmik I. Skupiny blokátorů Natriového kanálu. Popis případu Kazuistika popisuje případ 23 letého muže vyšetřovaného pro recidivující námahové synkopy, bolesti na hrudi a pozitivní TnT. Na vstupním EKG sinusový rytmus, IRBBB, QRS 108 ms, ST segment bez elevace ve V1, ve V2,3 elevace 1-2 mm, pozitivní T v hrudních svodech, negativní T III, VF. Selektivní koronarografie s negativním nálezem. Echokardiograficky normální nález. Provokační echokardiografie s nitroglycerinem negativní. Pasivní HUT test negativní. Při zátěžovém testu na bicyklovém ergometru na EKG obraz typických elevací ST V1,2 s maximem 3 mm a inverzí T V1,2 (Typ Brugada 1). Doplněna MRI srdce bez patologického nálezu. Implantován podmíněně MRI kompatibilní jednodutinový implantabilní defibrilátor ze sekundárně preventivní indikace.

Závěr: Brugadův syndrom představuje závažnou diagnozu, jejíž odhalení může být ztíženou variabilitou ekg obrazu. K vyvolání typických změn se doporučuje farmakologická provokace – ajmalinový test. Případ demonstruje navození typických ekg změn při zátěžovém testu, který je v praxi snadno dostupný. Časná diagnostika je klíčová pro management pacientů s Brugadovým syndromem jednak stran zajištění ICD a jednak stran kontraindikace řady léků, jako například propafenon, ale například i různá psychofarmaka, či anestetika.