KOMOROVÁ EXTRASYSTOLIE JAKO PŘÍČINA POKLESU BIVENTRIKULÁRNÍ STIMULACE

Úvod: Vysoké procento biventrikulární stimulace je stěžejní pro správnou funkci přístroje srdeční resynchronizační léčby (CRT). Příčinou jeho snížení může být velký počet komorových extrasystol (KES), ale může přispívat i nevhodné naprogramování přístroje. Autoři prezentují případ, kdy nominální nastavení hodnot síňové refrakterity (PVARP) spolu s nastavením nízké hodnoty maximální spouštěcí frekvence (upper track rate, UTR) vedlo k významnému snížení účinné biventrikulární stimulace a tím přispělo ke zhoršení kardiálního stavu pacienta.

Kazuistika: 48-letý muž je 10 dní od propuštění po primoimplantaci biventrikulárního ICD (Medtronic Viva Quad XT, programace VT na 100/min bez terapie, FVT 171/min, VF 214/min) hospitalizován pro zhoršení srdečního selhání. Při kontrole jsou pozorovány izolovanou KES indukované úseky vlastního sinusového rytmu, kdy síňový sensing sinusové vlny P spadá do PVARP (PVARP programován na auto, naměřený Vs-Ar interval 180ms) s uplatněním vlastního QRS po PQ intervalu 420 ms. Po 10 cyklech dochází k automatickému zkrácení PVARP (algoritmus Medtronic NCAP) a k restituci biventrikulární stimulace. Po přeprogramování hodnoty PVARP na 160 ms je ale stále nástup biventrikulární stimulace po KES zpožděn v důsledku automatického prodloužení AV delay (při UTR 90/min a současné frekvenci sinusových vln P 86/min). Proto bylo nutné posunout zónu komorové tachykardie na 133/min a UTR na 125/min. Při kontrole již po KES dochází k promptnímu nástupu biventrikulární stimulace.

Závěr: Ke každé kontrole přístroje CRT patří přehlédnutí procenta úspěšné biventrikulární stimulace. Hodnoty pod 95 % by měly vést k pátrání po možných příčinách. Při programování monitorační zóny je potřeba si uvědomit, že snížení hodnoty UTR může být příčinou ztráty biventrikulární stimulace při zvýšení spontánní frekvence.