POŠKOZENÍ GENOMU U ÚSPĚŠNĚ ZRESUSCITOVANÝCH PO OBĚHOVÉ ZÁSTAVĚ

CÍL: Zjistit, zda dochází k poškození deoxyribonukleové kyseliny (DNA) u úspěšně zresuscitovaných po oběhové zástavě a stanovit prognostický význam zjištěného DNA poškození.

SOUBOR A METODIKA: V období (1/2013-1/2014) byli prospektivně zařazeni  úspěšně zresuscitovaní pacienti  (přežití >60 minut od příhody) z netraumatické mimonemocniceční oběhové zástavy (n = 48; 63±14 let). Periferní krev pro analýzu nejtěžší formy poškození DNA (2-vláknové zlomy) v lymfocytech byla odebrána při přijetí do nemocnice a kompletně analyzována metodou fosforylovaného histonu H2AX (γH2AX) u 41 zresuscitovaných (64±14 let; 73% mužů; zástava srdeční etiologie 76%; před svědky 88%; s laickou resuscitací 73%; na veřejném místě 51%; fibrilace komor jako iniciální rytmus 59%). Záznam dat byl proveden v souladu s Utsteinským protokolem. Hlavním prognostickým parametrem bylo přežití hospitalizace, které bylo shodné s 30-denním přežitím.

VÝSLEDKY: Poškození DNA bylo detekováno u 83% (n = 34) úspěšně zresuscitovaných, z nichž bylo 71% (n = 24) propuštěno domů. Intaktní DNA byla detekována u 17% (n = 7), z nichž bylo dimitováno 57% (n = 4) pacientů (obr 1). Hospitalizace trvala 13 (1;110) dnů. Hospitalizaci přežilo 68% (n = 28)  úspěšně zresuscitovaných pacientů, z nichž mělo 86% (n = 24) poškozenou DNA. Z hodnocených parametrů Utstein protokolu byl vztah k poškození DNA dokumentován jen pro asystolii (poškození DNA=18% vs. intaktní DNA=57%; P = 0.048).    

ZÁVĚR: Práce jako první dokumentuje závažné poškození DNA u úspěšně zresuscitovaných z oběhové zástavy. Výsledky (poškození DNA = vyšší přežití hospitalizace; intaktní DNA = nižší přežití hospitalizace), (vyšší výskyt intaktní DNA u asystolie) kontrastují s původním předpokladem autorů.  (PRVOUK P37/03)