PODÁVÁNÍ LEVOSIMENDANU U PACIENTŮ S DEKOMPENZACÍ SRDEČNÍHO SELHÁNÍ

Úvod: V období od 1.1.2006 do 31.12.2007 byl na JIP IKK podán 37 pacientům levosimendan z indikace akutní dekompenzace srdečního selhání.  Nejednalo se o akutní srdeční selhání u akutního koronárního syndromu, který se jeví jako méně vhodný v této indikaci.
Cíl: Určit skupinu pacientů s nejlepším benefitem z terapie. Sledování renálních funcí, TK, diuresy, dávky katecholaminů, diuretika, hladiny BNP, cystatinu C, třídy NYHA, mortality, komplikací…
Soubor pacientů: N=37, muži 22 (61%)
Průměrný věk pacientů  59,3 (25-82), EF 22%
Důvody srdečního selhání:
1. dilatační kardiomyopatie  13..35%
2. ICHS 12x ..32%
3. Myokarditida 3x..8%
4. Kardiotoxicita chemoterapie 1x
5. Cyanotická vada 1x
6. Tachykardická KMP 1x
7. Chlopenní vada  1x
8. Kombinace
Výsledky: Neprokázali jsme statisticky významný pokles TK, vzestup SF, výskyt hypotenzí při našem dávkovacím schématu. Naopak statisticky významně se projevil diuretický efekt preparátu spolu se zlepšením funkční třídy NYHA, bez významného zhoršení renálních funkcí.
Závěr: Z terapie levosimendanem mají největší benefit pacienti s dekompenzací chronického srdečního selhání, vyšší třídou NYHA, diuretickou rezistencí. U této skupiny zlepšuje funkční třídu NYHA aniž by vedl ke statist. významnému v zhoršení renálních funkcí a výskytu závažných nežádoucích účinků. Proti katecholaminumům nemá nevýhodu tachykardizujícího účinku ,což se projeví podávámím ve skupine s nižší EF.