Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

SEGMENTÁRNÍ PREEJEKČNÍ RYCHLOSTI JSOU NEPŘESNÝM ECHOKARDIOGRAFICKÝM MARKEREM VIABILITY MYOKARDU

M. Hutyra, T. Skála, D. Horák, M. Kamínek, J. Lukl (Olomouc)
Tématický okruh: Zobrazovací metody v kardiologii (echokardiografie, nukleární kardiologie, MRI, CT)
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XVI. výroční sjezd ČKS

Úvod: Přítomnost preejekční rychlosti (VIVC- myokardiální rychlost ve fázi izovolumické kontrakce) na základě literárních údajů představují marker TDI viability myokardu daného segmentu.
Cíl: Stanovení přesnosti predikce viability/neviability myokardu na základě přítomnosti/absence VIVC hodnocené off-line za standardizovaných podmínek optimalizovaného nastavení TDE ve srovnání s metodou postkontrastního sycení (fenomén delayed enhancement-DE) myokardu MR.
Soubor pacientů a metody: Do studie bylo zařazeno celkem 57 konsekutivních pacientů s ischemickou kardiomyopatií (EF LK 33,5±5%), kteří podstoupili v období 09/04-12/07 současně echokardiografické vyšetření, gated SPECT a MR myokardu. Bylo zhodnoceno celkem 689 segmentů LK s kompletní datovou akvizicí (76%). Viabilita myokardu daného segmentu ve vztahu k přítomnosti/absence byla testována na 3 úrovních cut-off poměru DE/tloušťka stěny na MR 0-24% (MR1), 25-74% (MR2) a >75% (MR3). Dalšími hodnocenými parametry byly MR tloušťka stěny segmentu (mm), tloušťka DE v daném segmentu (mm) a SPECT klidové perfuzní skóre (Q rest).
Výsledky:
1. Ve skupině MR3 byla prokázána testem χ-kvadrát signifikantně menší četnost VIVC=1 ve srovnání se skupinou MR1, resp. MR2.
2. K posouzení míry shody přítomnost/absence VIVC a viability na MR byl použit koeficient Cohenovo kappa. (κ = 0,089 pro MR1, κ = 0,116 pro MR2, κ = 0,118 pro MR3). Korelace VIVC s parametry MR byly následující: tloušťka stěny (r=0,262, p<0,0001), průměrná tloušťka DE (r=-0,078, p=0,04), poměr DE/tloušťka stěny (r=-0,102, p=0,008) a s SPECT Qrest (r=-0,2, p=0,001)
3. Byly prokázány diference v parametru tloušťky stěny (8,2±2,2  vs. 7,1±1,9, p<0,0001), prům. DE (1,32±1,78 vs. 1,66±1,98, p=0,041) a indexu DE/stěna (20,1±29,8 vs. 29,6±36,7, p=0,008) u VIVC=1.
Závěr: Přítomnost VIVC i přes prokázanou souvislost nepředstavují přesný marker viability myokardu.