PRVÉ ZKUŠENOSTI S NOVOU METODOU ŘEŠENÍ STENÓZY PLICNÍCH ŽIL U KOJENCŮ

Cíl. Cílem práce je posoudit prvé zkušenosti s novou metodou chirurgického řešení stenózy plicních žil u kojenců.

Soubor a metodika. V roce 2007 jsme provedli "bezstehovou" plastiku plicních žil u 3 kojenců ve věku 2-5 měsíců. U dvou se jednalo o vývoj stenózy po korekci těžké formy totálního anomálního návratu plicních žil s obstrukcí. Primární korekce byla u obou provedena v prvých hodinách po narození. Třetí kojenec měl defekt komorového septa a difuzní tubulární stenózu všech plicních žil. U všech se jednalo o akutní reoperaci pro progresivní zhoršování stenózy plicních žil s obrazem plicního edému a těžké plicní hypertenze. Stenóza plicních žil byla prokázána echograficky a angiokardiograficky. Operace spočívala v nastřižení plicních žil v celém rozsahu z levé síně až do větvení v plíci. Při plastice pravostranných plicních žil byla provedena atriotomie levé síně těsně u septa a byl vytvořen lalok ze stěny levé síně, který pak byl našit k perikardu a pleuře ve vzdálenosti 5 mm od incizí v plicních žilách. Na levé straně byl obdobně k rekonstrukci plicních žil užit lalok z ouška levé síně.

Výsledky. Všichni pacienti přežili časné pooperační období. U všech tří kojenců se podařilo vytvořit volnou komunikaci mezi plicními žilami a levou síní. U obou pacientů po korekci totálního anomálního návratu plicních žil byl efekt operace trvalý, ale u dítěte s difuzní stenózou plicních žil došlo po 30 dnech opět k progresi obstrukce vzhledem k difuznímu charakteru postižení plicních žil.

Závěr. Na základě našich omezených zkušeností můžeme říci, že "bezstehová" plastika plicních žil lalokem ze stěny levé síně představuje slibnou metodu pro řešení lokálních stenóz plicních žil u totálního anomálního návratu plicních žil. Při difuzním postižení plicních žil je však pravděpodobně riziko restenózy vysoké.
Vypracováno s podporou VZ FNM MZO 00064203