SÉROVÉ HLADINY FOSFORU U PACIENTŮ S AKUTNÍM KORONÁRNÍM SYNDROMEM

Cíl: Sérová hladina fosforu a její význam u pacientů s akutními koronárními syndromy v éře reperfúzní léčby není dobře popsána. Cílem této studie je zhodnotit vstupní fosfatémii a její dynamiku u pacientů s akutním koronárním syndromem.
Soubor a metodika: Prospektivní sledování pacientů přijatých na KJIP v období 4 měsíců v r. 2007. U pacientů s akutními formami srdečních onemocnění jsme stanovili fosfatémii při přijetí na KJIP a dále po 6 a 12 hodinách. Ve stejných intervalech byly nabírány kardiospecifické enzymy. Během 12 hodin nebyl fosfor parenterálně ani enterálně substituován.
Výsledky: V daném období bylo na KJIP přijato 489 pacientů, kompletní data byla získána u 257 pacientů. Sledovaný soubor měl 175 mužů a 82 žen, průměrného věku  66±13 let. U 160 pacientů se jednalo o akutní koronární syndrom (AKS), 97 pacientů mělo jinou diagnózu. U pacientů s AKS byla fosfatémie při příjmu signifikantně nižší než u pacientů bez AKS (0,95±0,38 mmol/l vs. 1,22±0,52 mmol/l, p<0,001). Hyperfosfatémie (>1,6 mmol/l) při přijetí byla zjištěna u 21 pacientů (7 pacientů s AKS vs. 14 pacientů bez AKS, 81 % mělo kreatinin > 130 umol/l). Hypofosfatémie (P<0,7 mmol/l) při příjmu na KJIP byla přítomna u 27 (17 %) pacientů s AKS a pouze u 2 (2 %) pacientů bez AKS, u všech sérová hladina fosforu stoupla do pásma normální hodnoty (0,7-1,6 mmol) již po 6 hodinách. V pilotní analýze jsme u těchto pacientů nezjistili jednoznačnou korelaci mezi stupněm hypofosfatémie při přijetí a vrcholovou hladinou troponinu I (r2=0,25, p=0,19).
Závěr: Hypofosfatémie je u pacientů s akutními koronárními syndromy relativně častá, ale dochází k její spontánní normalizaci již za několik hodin. Potenciální vztah mezi fosfatémií, kalcémií a dynamikou troponinu I je předmětem další podrobnější analýzy. 

Podpořeno VZ UK č. MSM 0021620817 „Invazivní přístupy k záchraně a regeneraci myokardu“