STANOVENÍ INTRAVENTRIKULÁRNÍ ASYNCHRONIE U PACIENTŮ PO PRIMOIMPLANTACI KARDIOSTIMULÁTORU POMOCÍ TDI

Úvod: Zavedením trvalé kardiostimulace do pravé komory (dále TKS) vždy navodíme určitou míru asynchronie komory levé. K omezení tohoto fenoménu se volí optimální umístění stimulační elektrody (septum, resp. RVOT pravé komory). Nejlepší polohu elektrody prokazuje co nejmenší šíře stimulovaného QRS komplexu na EKG. Cílem naší práce je prokázat nově vzniklou levokomorovou asynchronii za pomoci tkáňové dopplerovské echokardiografie (TDI) . 

Cíl studie: Prokázat rozvoj asynchronie  levé komory srdeční u pacientů po TKS rozdílem  časového zpoždění průběhu křivek střední vrcholové rychlosti bazálních segmentů levé komory.

Metodika: Zařazeno 21 pacientů s trvajícím sinusovým rytmem indikovaných k TKS,
stimulační elektroda byla u všech nemocných zavedena na septum, resp. RVOT pravé komory. Parametry TDI : přístroj Philips iE 33, sonda 2,5 MHz, frame rate 100-200 Hz.
První TDI vyšetření provedeno bez přítomnosti pravokomorové stimulace při vlastním rytmu pacienta bezprostředně před nebo po zavedení TKS, druhé TDI vyšetření provedeno při stimulačním režimu VOO 90/min. nejpozději do 14-ti dní od TKS.
Pořízen záznam z A4C a ALAX, stanovován časový rozdíl průběhu křivek střední vrcholové rychlosti bazálních segmentů protilehlých stěn při vlastním, resp. stimulovaném rytmu, kriteriem nově vzniklé  asynchronie  byl nárůst intraventrikulárního zpoždění o minimálně 60 msec alespoň z jedné projekce oproti stavu před zavedením TKS.

Výsledky: Průměrný věk souboru je 75,3±7,7 let (medián 77 let), ženy tvořily 62%.
Po TKS došlo k rozšíření QRS komplexu (> 0,12 s.) u 12-ti nemocných, z toho pouze 2 pacienti splnili kriterium nově vzniklé asynchronie, ve skupině ostatních splnil toto kriterium 1 pacient, p=0,55, t-test.

Závěr: Pomocí TDI techniky jsme neprokázali vznik významné asynchronie levé komory ve studovaném souboru, problematika si zaslouží další pozornost.