SPIROERGOMETRICKÉ VYŠETŘENÍ

Spiroergometrie, vyšetření se skládá ze dvou základních diagnostických testů a jejich kombinací. Prvním z nich je ergometrické vyšetření klasické zátěžové vyšetření a druhým je funkční spirometrické vyšetření.Vyšetření umožňuje komplexní pohled na fyziologii a patofyziologii fyzické zátěže u pacienta. Cílem je vyprovokovat možnou a identifikovatelnou klinickou odpověď na fyzickou zátěž, jako jsou: bolest, dušnost a změny fyziologických  funkcí.   Mnoho těchto problémů se neprojevuje vklidu, ale až při nějaké fyzické zátěži. Oproti klasické ergometrii poskytuje objektivnější posouzení výkonosti. Dalším přínosem je stanovení aerobního prahu nemocného, které lze velmi dobře využít v rehabilitační fázi po operačních zákrocích na srdci  porevakularizačních výkonech či jen pro zlepšení snížené výkonosti u pacienta za monitorace TF, TK i ekg. U tohoto funkčního testu musíme mít na paměti doporučované indikace ČKS a AHA. Definice úlohy sestry:Sestra zajišťuje hladký průběh testu, funkčnost zobrazování monitorovaných veličin, komunikaci s pacientem a poučení pacienta o průběhu testu (možných problémech a způsobu komunikace). Sestra dále sleduje EKG monitor a případné abnormality na něm, SPO₂ (zda nedochází k významnému poklesu hodnot) a spotřebu kyslíku.  V restituční fázi testu kontroluje pacienta za stálé monitorace. V neposlední řadě zodpovídá za přípravu pracoviště pro další diagnostický test.
Závěr:Spiroergometrickévyšetření hraje velmi významnou roli v diagnostice mnoha onemocnění. Jako každý diagnostický test s sebou nese také určitá rizika, která je nutné minimalizovat správně vyškoleným personálem, pomůckami a dobře fungující technikou. S rostoucími počty pacientů s kardiologickými problémy bude toto vyšetření hrát ještě důležitější roli než doposud. Stanovení aerobního a anaerobního prahu by mělo být standardem při řízené rehabilitaci.