INCIDENCE ECHOKARDIOGRAFICKÝCH ZNÁMEK PLICNÍ HYPERTENZE V ECHOKARDIOGRAFICKÉ LAB. KARDIOLOGICKÉHO ODD. INTERNÍ KLINIKY FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA
Úvod a cíl: Z 1000 echokardiograficky vyšetřených pacientů byli vybráni pacienti s echo známkami plicní hypertenze (PHT), kteří byli dále rozděleni podle druhu a závažnosti PHT.
Metodika: Klasifikace PHT byla provedena podle echokardiografických známek PHT, anamnézy a dalších paraklinických vyšetření. Pokud nebyla tato vyšetření kromě ECHO provedena, byl pacient zařazen do skupiny neklasifikované PHT.
Kvantifikace PHT na lehkou, středně těžkou a těžkou byla prováděna dle vrcholového tlaku v a.pulmonalis 36-45,45-60, >60 mmHg na základě gradientu z jetu na trikuspidální chlopni a odhadovaného tlaku v PS.
Výsledky: Z 1000 vyšetřených pacientů byly přítomny echokardiografické známky plicní hypertenze u 154 pacientů (15%). U 111 pacientů (72%) šlo o postkapilární, u 22 (14%) o prekapilární PHT a 21 pacientů nebylo klasifikováno (14%). Ve skupině pacientů s prekapilární PHT byla etiologie v 10% hypoxemická (CHOBPN) ,u 3 pac. trombembolického původu , u 1 šlo o primární arteriální PHT, u 2 o vrozenou zkratovou vadu.
Kvantitativně byla prekapilární PHT středně těžká u 68, lehká u 9, těžká u 18% pacientů.
U pacientů s postkapilární PHT byla lehká u 27%, středně těžká u 14% a těžká u 5%, u 53% pacientů s postkapilární PHT nebyla kvantifikace provedena. Kvalitativně mělo 89% pacientů systolickou dysfunkcí levé komory srdeční. Příčinou systolické dysfunkce byla v 68% ischemická choroba srdeční, 11% dilatovaná kardiomyopatie nebo stav po myokarditidě a 21% získané srdeční vady.
Závěr: Ve sledovaném vzorku 1000 pacientů se plicní hypertenze vyskytovala v 15,4 %. Nejčastěji to byl postkapilární typ plicní hypertenze. Nejčastější etiologie u prekapilární PHT byla CHOBPN. Postkapilární PHT 72% byla nejčastěji zapříčiněna systolickou dysfunkcí při ischemické chorobě srdeční.