Change language:

ŠÍŘE PERIKARDIÁLNÍHO TUKU JE ZODPOVĚDNÁ ZA ČASTOU PŘÍTOMNOT GAPŮ NA STROPNÍ ČÁSTI LEVÉ SÍNĚ PO THORAKOSKOPICKÉ EPIKARDIÁLNÍ ABLACI PRO FIBRILACI SÍNÍ LINEÁRNÍM KATETREM COBRA FUSION

P. Osmančík, P. Budera, D. Heřman, J. Žďárská, R. Petr, Z. Straka (Praha)

Topic: Heart rhythm disorders

Type: Presentation - doctors, 24th CSC Annual Congress

Cíle
Izolace zadní stěny levé síně (box lesion) s často dalšími aditivními ablacemi v rámci tzv. hybridní ablace představuje jednu z metod léčby perzistující fibrilace síní (pFS). Z důvodu velkého procento gapů a nekompletního boxu zadní stěny po čistě thorakoskopické ablaci je nutno ji doplnit katetrizační ablací s dokončením boxu. Cílem práce bylo zjistit množství perikardiálního tuku v oblastech nekompletního boxu po thorakoskopické ablaci.

Soubor a metodika
Do studie byli zařazováni pacienti, kterým byla provedena ablace pFS hybridním způsobem (thorakoskopicky pomocí multipolárního lineárního katetru COBRA Fusion s následnou katetrizační ablací za 1-3 měsíce) a kterým bylo před zákrokem provedeno CT srdce. U pacientů, u kterých byl box nekomplení byly porovnávány lokalizace gapů s množstvím perikardiálního tuku v daných místech měřeným na CT.

Výsledky: Do analýzy bylo zařazeno 30 pacientů s pFS (věk 60,0 ± 11,6 let, 22 mužů). Box na zadní stěně LS byl kompletní u 12 pacientů (40%) a nekompletní u 18 (60%). U těch bylo přítomno celkem 39 gapů. Typické lokalizace gapů byla anteriorně-superiorní oblast RSPV (11 gapů), anteriorně-superiorní oblast LSPV (11 gapů) a stropní linie (7 gapů). Šířka perikardiálního tuku podél stropní linie byla podstatně širší ve srovnání se šíří perikardiálního tuku podél spodní linie boxu (strop u RSPV: 3,88 ± 2,25 mm vs. dolní linie u RIPV: 2,32 ± 2,03 mm, p = 0.008; střed stropní linie: 4,58 ± 1,61 mm vs. střed dolní linie: 2,37 ± 0,76 mm, p < 0.001; strop u LSPV: 2,23 ± 1,53 mm vs. dolní linie u RIPV 2,99 ± 1,29 mm, p = n.s.).

Závěr
Box na zadní stěně je po thorakoskopické ablaci lineárním katetrem COBRA Fusion kompeltní v méně než polovině případů. Typické lokalizace gapů odpovídají místům s vyšší vrstvou perikardiálního tuku, kde ablace epikardiálním katetrem pravděpodobně nedosáhně transmurální leze.