PROGNOSTICKÝ VÝZNAM PERIPROCEDURÁLNÍHO INFARKTU MYOKARDU U PACIENTŮ S AKUTNÍM INFARKTEM MYOKARDU LÉČENÝM PRIMÁRNÍ PCI V ÉŘE MODERNÍ ANTITROMBOTICKÉ TERAPIE
Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy | |
| Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 198 | |
| Dušek J.1, Moťovská Z.2, Hlinomaz O.3, Miklík R.4, Hromádka M.5, Varvařovský I.6, Jarkovský J.7, Toušek F.8, Šimek S.9, Widimský P.2 1 I. Interní kardioangiologická klinika, FN Hradec Králové, Hradec Králové, 2 Kardiocentrum, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 3 I. interní kardioangiologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, ICRC, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno, 4 Interní kardiologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice, Brno, 5 Kardiologické oddělení, Fakultní nemocnice, Plzeň, 6 Kardiologické centrum, AGEL, Pardubice, 7 Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 8 Kardiologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, České Budějovice, 9 II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie, 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, VFN, Praha | |
Úvod: Prognostický význam periprocedurálního infarktu myokardu v souvislosti s primární perkutánní koronární intervencí (peri-pPCI MI) zůstává nejasný. Cíl: Cílem práce je zjistit incidenci peri-pPCI MI v éře vysoce senzitivních diagnostických markerů a velmi účinných antitrombotik a jeho vliv na krátkodobou prognózu pacientů. Metodika: Byla analyzována data z klinické studie PRAGUE-18. Primární kombinovaný endpoint (EP) zahrnoval smrt, reinfarkt, cévní mozkovou příhodu (CMP), závažné krvácení a revaskularizaci v prvních 7 dnech. Sekundární kombinovaný EP zahrnoval smrt z kardiovaskulárních příčin, reinfarkt a CMP v období 30 dnů od kvalifikační příhody. Výsledky: Hodnocený soubor se skládal z 1230 pacientů. Incidence peri-pPCI MI byla 2.3 % (N=28). Primární EP se vyskytl u 10.7 % pacientů s peri-pPCI MI a u 3.6 % pacientů bez peri-pPCI MI (HR 2.915; 95% CI 0.906-9.381; P=0.059). Sekundární EP byl zaznamenán u 10.7 % respective 3.2 % pacientů (HR 3.436; 95% CI 1.061-11.132; P=0.028). Pacienti s peri-pPCI MI byli ve vyšším riziku reinfarktu (HR 6.190; 95% CI 1.407-27.237; P=0.006) a trombózy stentu (HR 10.765; 95% CI 2.286-50.696; P=0.003) v prvních 30 dnech od pPCI. Věk (OR 1.038; 95% CI 1.001-1.076; P=0.033), hyperlipidemie (OR 4.186; 95% CI 1.877-9.335; P<0.001), postižení > 1 věnčité tepny (OR 2.467; 95% CI 1.078-5.644; P=0.034), TIMI < 3 na konci výkonu (OR 7.633; 95% CI 3.100-18.795; P<0.001), pPCI na ramus circumflexus (OR 2.797; 95% CI 1.166-6.708; P=0.021) a podání GP IIb/IIa inhibitorů (OR 4.799; 95% CI 2.252-10.223; P<0.001) byly nezávislými prediktory peri-pPCI MI. Závěr: Výskyt peri-pPCI MI je v éře intezivní antitrombotické terapie přes použití vysoce senzitivních diagnostických markerů vzácný. Z hlediska krátkodobé prognózy je spojen s vyšším výskytem sekundárního kombinovaného EP, reinfarktu a trombózy stentu. | |
