PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Cíl: Pomocí prospektivní randomizované studie porovnat konvenční anatomickou a ultrazvukem navigovanou kanylaci femorálních žil u pacientů podstupujících katetrizační ablaci pro fibrilaci síní.

Soubor a Metodika: Do studie bylo zařazeno 319 pacientů (průměrný věk 61±10 let), kteří byli indikováni k radiofrekvenční léčbě symptomatické fibrilace síní. Nemocní byli randomizováni v poměru 1:1 k ultrazvukem navigované a konvenční anatomické kanylaci femorálních žil. Charakteristiky pacientů (počet, věk, pohlaví, BMI, antikoagulace) byly v obou skupinách srovnatelné. Byl sledován celkový čas k zavedení čtyř zavaděčů do femorálních žil, počet pokusů o punkci žíly, punkce tepny, ne/úspěšnost punkce žíly, nutnost změny operatéra, bolestivost třísel po výkonu (hodnocena pomocí dotazníku se škálou 1-10) a počet závažných komplikací (pokles hemoglobinu o 30g/l, přítomnost arteriovenózní píštěle, prodloužení hospitalizace).

Výsledky: Použití ultrazvuku zkrátilo v porovnání s anatomickým přístupem celkovou dobu kanylace (329±222s vs 483±342s, p<0.001) a snížilo četnost nechtěných punkcí tepny (0.07±0.38 vs 00.25±0.51 p<0.001). Pacienti si méně stěžovali na bolestivost třísel (VAS nad 4, 3 vs 9 v absolutním počtu při p=0.079). Celkový počet závažných komplikací byl v obou sledovaných skupinách srovnatelně nízký (celkem 4 u 319 pacientů). Pro neúspěšnou anatomickou punkci byl u 14 pacientů změněn přístup na ultrazvukem navigovanou punkci (crossover).

Závěr: Ultrazvuková navigace usnadňuje kanylaci femorální žíly v porovnání s anatomickým přístupem, je rychlejší a bezpečnější. Celkový počet komplikací pozorovaný v obou skupinách byl velmi nízký.