Cor et Vasa Case Reports
Svazek | Volume 6 • Číslo | Number 1
Duben | April 2023
M. Špalek, J. Václavík, M. Branny
Spontánní disekce koronární tepny (SCAD) představuje netraumatickou separaci cévní stěny koronární tepny s falešným lumen, který může útlakem snižovat krevní průtok koronárním řečištěm s následným vznikem akutního koronárního syndromu. V naší kazuistice prezentujeme jeden z možných léčebných postupů.
D. Balázsik, Z. Coufal, P. Kopřiva
Popisujeme případ 59letého pacienta, který byl primárně léčen pro empyém hrudníku způsobený betahemolytickým streptokokem skupiny F. Následkem nitrohrudní infekce se postupně rozvinula konstriktivní perikarditida, dušnost byla ale opakovaně připisována exacerbaci chronického plicního onemocnění. Až po dvou letech od objevení se prvních známek a symptomů byla diagnostikována konstriktivní perikarditida. Po provedení perikardektomie došlo k vymizení symptomů a zlepšení kvality života. Práce popisuje různé projevy onemocnění s důrazem na nutnost úzké spolupráce mezi kardiology a ostatními lékařskými odbornostmi k časné diagnostice konstriktivní perikarditidy. Ta je důležitá pro provedení perikardektomie v počínajícím stadiu nemoci, kdy ještě nejsou rozvinuty plošné kalcifikace mezi perikardem a myokardem, a pacient má výrazně lepší prognózu.
D. Weissová, A. Linhart, J. Bělohlávek, J. Hřídel, J. Burešová, B. Rácz, A. Kotková
Komorová fibrilace je život ohrožující stav, který vede k náhlé srdeční zástavě. Bez včasně zahájené adekvátní kardiopulmonální resuscitace zahrnující podání defibrilačního výboje vede tento stav k náhlé smrti. Kardiopulmonální resuscitace, která je v tomto případě jedinou možností k záchraně lidského života, však nezřídka s sebou přináší poresuscitační komplikace, jež nejčastěji vyplývají z poranění hrudní stěny nebo parenchymových orgánů dutiny hrudní či břišní. Idiopatická komorová fibrilace tvoří vzácnou podskupinu komorových fibrilací. Tato maligní arytmie je diagnostikována u pacientů přeživších komorovou fibrilaci, kteří mají klidové EKG bez patologie, následnými vyšetřeními se jim neprokáže strukturální postižení srdce a není zjištěná žádná kanálopatie či jiná genetická mutace spojená s arytmogenními syndromy...
R. Bánszky, R. Malý, J. Raupach, M. Solař
Těhotenství a zejména období šestinedělí je obecně spojeno s vyšším rizikem rozvoje žilní tromboembolické nemoci, navíc puerperální infekce toto riziko signifikantně zvyšují. Žilní trombóza v peripartálním období je závažnou a potenciálně život ohrožující komplikací. V rámci terapeutického managementu je nutné vždy posuzovat rizika krvácení spojená s antikoagulační léčbou a rizika tromboembolická. Pokud není možné docílit podání plné antikoagulační terapie a přetrvává riziko masivní plicní embolie, je možné zvážit implantaci kaválního filtru. Prezentujeme případ 31leté ženy, u které bylo poporodní období komplikováno rozvojem puerperální sepse s následným vznikem extenzivní hluboké žilní trombózy v pánevním řečišti a dolní duté žíle. Terapeutický plán byl stanoven formou multioborových konzilií. Vzhledem k vysokému riziku krvácení byly terapeutické možnosti léčby tromboembolické nemoci omezené. Navíc pacientka pro nezvladatelnou infekci podstoupila abdominální hysterektomii, kde byla před výkonem provedena implantace kaválního filtru jako prevence masivní plicní embolizace v perioperačním období. Tato strategie vedla k vyléčení infekce a tromboembolické nemoci, ale zároveň vedla ke komplikacím spojeným s implantací kaválního filtru.
D. Tavačová, J. Václavík, M. Branný, M. Pecuchová, J. Gloger
Nemoc covid-19 má mnoho klinických projevů, při těžším průběhu bývá spojena s hyperkoagulačním stavem a poškozením endotelu a následně s vyšším rizikem cévních tromboembolických komplikací (TEN). Na patofyziologii TEN se podílí jak vlastní zánět (uvolnění prokoagulačně působících reaktantů akutní fáze a aktivace krevních destiček), tak poškození endotelu při virové infekci a zároveň zpomalený krevní tok při pobytu na lůžku. Prezentujeme kazuistiku 84leté nemocné po covidové bilaterální pneumonii, s následně vzniklou vysokou trombózou hlubokého žilního systému pravé dolní končetiny, s plicní embolií a uvízlým velkým embolem ve foramen ovale propagujícím se přes mitrální chlopeň do levé komory. Pro vysoké riziko masivní systémové embolizace byl stav řešen emergentním provedením embolektomie. V sekundární prevenci byla u pacientky indikována plná antikoagulační terapie.
J. Stromská, A. Gřegořová, P. Hanzlíková, J. Václavík
Prezentujeme případ 42letého pacienta s nálezem dilatační kardiomyopatie a jeho mladšího 38letého bratra, který prodělal flutter komor s nutností kardiopulmonální resuscitace. Vyšetření 42letého pacienta magnetickou rezonancí srdce potvrdilo dilataci levé komory a jizvení subepikardiálně. Vzhledem k rizikové rodinné anamnéze bylo doplněno genetické testování. V genomické DNA pacienta i jeho mladšího bratra byla nalezena pravděpodobně patogenní varianta v genu pro desmoplakin. Gen pro desmoplakin vykazuje autosomálně dominantní i recesivní dědičnost pro dilatační kardiomyopatii, syndrom zahrnující vlnité vlasy a palmoplantární keratodermu. Oba bratři byli zajištěni implantací kardioverteru-defibrilátoru.
