Cor et Vasa Case Reports 2/2019

titulka_ico.jpgCor et Vasa Case Reports
Svazek | Volume 2 • Číslo | Number 2
Květen | May 2019

Stáhnout celé číslo v PDF


Případ poinfarktové ruptury volné stěny levé komory srdeční léčené intraperikardiální aplikací trombinu 

B. Fischerová, M. Novák, M. Rezek, J. Seménka

Ruptura stěny levé komory srdeční (LVFWR) je velmi závažnou a většinou fatální komplikací akutního infarktu myokardu. Chirurgická léčba, která je zlatým standardem, může být u některých pacientů příliš riziková a konzervativní léčba nemusí stačit. Zde popisujeme případ subakutní poinfarktové ruptury volné stěny s pomalou progresí do obrazu srdeční tamponády, úspěšně léčené perikardiocentézou a intraperikardiální aplikací trombinu. Perikardiocentéza byla provedena pod echokardiografickou kontrolou z apikálního přístupu. Po jednorázové drenáži krvavého punktátu byl s ohledem na pokračující krevní ztráty do zavedeného perikardiálního drénu aplikován trombin s výborným efektem. Jedná se tedy o jednoduchý, účinný a méně invazivní způsob řešení LVFWR, který může být u vybraných pacientů alternativou chirurgického postupu při poinfarktové ruptuře volné stěny.

Léčba arytmické bouře u pacienta se syndromem Brugadových – kazuistika 

M. Holická, T. Novotný

Syndrom Brugadových (BrS) je relativně vzácný hereditární arytmický syndrom, který je charakterizován typickým elektrokardiografickým obrazem ve svodech z pravého prekordia a rizikem maligních komorových arytmií. Popisujeme případ arytmické bouře u pacienta s BrS. Cílem kazuistiky je připomenout nutnost volby nezvyklé farmakoterapie izoprenalinem. Jedná se sice o situaci vzácnou, avšak život ohrožující, kdy tato znalost může být pro záchranu pacienta rozhodující. © 2019, ČKS.

Kompletní atrioventrikulární blokáda jako manifestace lymeské karditidy 

J. Málek, J. Večeřa, P. Vojtíšek, J. Matějka

Lymeská borrelióza je nejčastější nemocí přenášenou klíšťaty v Evropě. Jejím etiologickým původcem jsou spirochéty rodu Borrelia. Lymeská karditida je relativně vzácnou a potenciálně fatální komplikací tohoto onemocnění. Prezentujeme případ 76letého muže vyšetřovaného pro vertigo a parestezie dolních končetin neurologem a kardiologem. Pro anamnézu zákusu klíštěte bylo provedeno sérologické vyšetření na borreliózu. O týden později byla zjištěna kompletní atrioventrikulární (AV) blokáda s úzkým komplexem QRS a potvrzena pozitivita testu ELISA pro protilátky IgG proti borreliím. Byla zahájena intravenózní antibiotická léčba a AV blokáda regredovala během 20 dnů bez nutnosti dočasné či trvalé kardiostimulace. Lymeská borrelióza je vzácnou příčinou AV blokády. Při její identifikaci a cílené ATB léčbě je většinou reverzibilní bez nutnosti kardiostimulace. © 2019, ČKS.

Solitární levostranná horní dutá žíla 

M. Mikulcová, Z. Tüdös, M. Troubil

Nejčastější anomálií žilního systému v oblasti hrudníku je perzistující levostranná vena cava superior (PLVCS) a postihuje 0,3–0,5 % populace, čímž odpovídá bezmála 10 % všech vrozených srdečních vad. Solitární levostranná horní dutá žíla (sPLVCS), kdy při perzistenci levostranné horní duté žíly zároveň není vyvinuta pravostranná horní dutá žíla, je naopak velmi vzácná anomálie (0,09–0,13 %) s potenciálně závažným dopadem na zdraví pacienta v případě potřeby provádění invazivních výkonů centrálním žilním přístupem. Navíc v případě vyústění do levé síně tvoří pravolevý zkrat. V kazuistice popisujeme případ pacientky, u níž byla při echokardiografickém vyšetření zjištěna dilatace koronárního sinu vedoucí k podezření na PLVCS. Při pravostranné katetrizaci, plánované původně k posouzení případné dynamické komponenty přítomné mitrální regurgitace, však nebylo možno zavést plicnicový katétr cestou pravostranných žil, a provést tak toto vyšetření. Vzhledem k podezření na PLVCS jsme nepokračovali z kontralaterálního přístupu a následné CT angiografické vyšetření odhalilo přítomnost levostranné horní duté žíly a zároveň agenezi pravostranné horní duté žíly, tedy sPLVCS. Výskyt této anomálie může hrát významnou roli při kanylaci centrální žíly, pravostranné katetrizaci, implantaci pacemakerů a defibrilátorů, ale také při vedení mimotělního oběhu nebo extrakorporální membránové oxygenace (ECMO). © 2019, ČKS.

Těžká hypovolemie jako příčina přechodné masivní „wide open“ mitrální regurgitace a kardiogenního šoku u pacientky s hypertrofickou kardiomypatií 

L. Sabolová, A. Schee, P. Syrovátka, M. Ziaei

Předkládáme kazuistiku 60leté ženy, s abúzem alkoholu, přijaté na naše pracoviště v kardiogenním šoku s podezřením na akutní infarkt myokardu. Vstupně zjištěna hypertrofie levé komory srdeční s významnou obstrukcí v LVOT, masivní, „wide open“ mitrální regurgitací a těžkou hypovolemií při dehydrataci, která byla velmi pravděpodobně spouštěčem. Masivní substitucí tekutin došlo k poměrně rychlému zvládnutí stavu. Po stabilizaci pacientky byla provedena diferenciální diagnostika hypertrofie levé srdeční komory, byla vyloučena střádavá onemocnění a následně pacientka podstoupila myektomii septa a náhradu mitrální chlopně mechanickou protézou. © 2019, ČKS.

Léčba inhibitory PCSK9 u pacienta s prokázanou familiární hypercholesterolémií v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění 

B. Nussbaumerová, H. Rosolová

Inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9) jsou novou možností léčby hypercholesterolemie. Popisujeme případ pacienta s heterozygotní familiární hypercholesterolemií (FH), v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění (KVO) s dalšími KV rizikovými faktory a velmi vysokým KV rizikem, u něhož byla v Centru preventivní kardiologie II. interní kliniky jako u jednoho z našich prvních pacientů zahájena biologická léčba těžké hypercholesterolemie. Přidání evolocumabu k vysoce intenzivní hypolipidemické léčbě vedlo k poklesu koncentrace cholesterolu v lipoproteinech o nízké hustotě (LDL-cholesterolu, LDL-C) o 69 % a k přiblížení se doporučeným cílovým hodnotám. © 2019, ČKS.

Terapie inhibitory PCSK9 u pacientů se statinovou intolerancí 

M. Šnejdrlová, T. Altschmiedová

Statinová intolerance, jež se manifestuje nejčastěji svalovými obtížemi (myalgie, svalová slabost), může představovat značnou komplikaci v léčbě hypercholesterolemie v primární i sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Údaje o prevalenci statinové intolerance se pohybují ve velmi širokém rozmezí, nicméně předpokládá se, že skutečná kompletní statinová intolerance je vzácná. Většina pacientů má pouze parciální statinovou intoleranci, charakterizovanou intolerancí statinu v dávce, která je potřeba k dosažení cílové hodnoty cholesterolu v lipoproteinech o nízké hustotě (LDL-cholesterolu). Jistou nadějí pro pacienty se statinovou intolerancí se staly inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9), nicméně úhradové podmínky těchto léčiv jsou primárně vázány na míru kardiovaskulárního rizika a statinová intolerance, jež znemožňuje léčbu pacienta, je až druhým zvažovaným faktorem...

Musejí se infarkty myokardu opakovat? 

J. Václavík

Popisujeme kazuistiku pacienta s významnou hypercholesterolemií, který prodělal celkem čtyři infarkty myokardu. I přes léčbu vysokou dávkou statinu následně došlo ke vzniku cévní mozkové příhody. Ani maximální dávka statinu v kombinaci s ezetimibem nevedla k normalizaci hodnot LDL-cholesterolu. Od roku 2013 byla proto pacientovi zahájena aplikace evolocumabu, která vedla k výrazné úpravě lipidogramu a zabránila do dnešního dne recidivě další kardiovaskulární příhody. © 2019, ČKS.

Perkutánní koronární intervence chronického uzávěru věnčité tepny vedená intravaskulárním ultrazvukem 

A. Zohoor, R. Ondrejčák, M. Bystroň

Perkutánní koronární intervence chronického uzávěru koronární arterie (PCI CTO) patří k nejsložitějším intervencím na věnčitých tepnách s vysokou spotřebou zdrojů a zvýšeným rizikem komplikací. Se současně dostupnými strategiemi a technickým vybavením se úspěšnost výkonu pohybuje u zkušených operatérů nad hranicí 90 %. Úspěšný výkon zlepšuje kvalitu života, redukuje potřebu operační revaskularizace, snížením množství ischemického myokardu a zlepšením systolické funkce levé komory zlepšuje též dlouhodobé přežívání nemocných a zvyšuje toleranci nově vzniklé ischemie. Použití radiálního přístupu u komplexních lézí může snižovat počet vaskulárních komplikací a zlepšuje komfort nemocného. Intravaskulární ultrazvuk (IVUS) umožňuje detailní zobrazení lumen věnčité tepny, dále optimalizaci výsledku komplexních PCI. V případě intervence CTO může být použit k detekci rozsahu postižení tepny, správnému odhadu velikosti stentu, k rozlišení pravého lumen od subintimálního průběhu vodiče a v neposlední řadě k bezpečné punkci proximální části uzávěru v anatomicky nepříznivé situaci. © 2019, ČKS.