IMPLANTACE BEZDRÁTOVÉHO KARDIOSTIMULÁTORU A SUBKUTÁNNÍHO ICD U PACIENTA PO INFEKČNÍ ENDOKARDITIDĚ ENDOVAZÁLNÍHO ICD SYSTÉMU A SE SYNDROMEM HORNÍ DUTÉ ŽÍLY

Úvod: Bezdrátová stimulace snižuje riziko se stimulačním systémem spojené infekce. Podobně subkutánní implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD) je díky extravazální implantaci vhodnou alternativou pro pacienty s anamnézou endokarditidy endovazálního ICD systému.

Popis případu: Prezentujeme případ 66letého polymorbidního hypertonika, diabetika 2. typu na insulinové terapii, s ischemickou chorobou srdeční, po kardiochirurgické revaskularizaci i po perkutánních intervencích na věnčitých tepnách, s chronickým srdečním selháním, po implantaci kardiostimulátoru pro úplnou atrioventrikulární blokádu roku 2015 a upgrade na biventrikulární (BiV) ICD zleva pro progresi dysfunkce levé komory v r. 2018, v r. 2020 po reimplantaci CRT-D systému zprava pro nárůst stimulačního prahu, v r. 2023 po kompletní extrakci CRT-D systému z pravého i levého podklíčku pro infekční endokarditidu. Pro syndrom horní duté žíly nutná stentáž vena cava superior. Následně zaveden subkutánní ICD a v další době cestou femorální žíly bezdrátový kardiostimulátor.

Závěr: Bezdrátová stimulace a extravaskulární typ ICD je vhodnou alternativou nejen u pacientů po prodělané infekční endokarditidě stimulačního/ICD systému, ale i u pacienta se syndromem horní duté žíly v souvislosti s přítomností stimulačních elektrod v žilním systému.