Úvod: Srdeční selhání s normální ejekční frakcí (SSnEF) je časté u starších osob s hypertenzí a hypertrofií LK (H/HLK), nicméně většina lidí s H/HLK je bez projevů srdečního selhání (SS). Cíle práce bylo objasnit, jaké charakteristiky odlišují SSnEF od asymptomatických osob s H/HLK a mají tedy nezávislou vazbu k vzniku projevů SS.
Metody: Case-control průřezová studie porovnávající pacienty s definitivním SSnEF (n=37), osoby s H/HLK bez SS (n=40) a normotenzní kontroly bez HLK (KON, n=56). Studovaní podstoupili komplexní echokardiografické vyšetření a arteriální tonometrii, všichni měli EF nad 50%, sinusový rytmus a byli bez významné chlopenní vady či aktivní ischémie. Skupiny měly shodný věk, pohlaví a etnicitu.
Výsledky: V porovnání s KON, pacienti s SSnEF měli četné abnormality systolické a diastolické funkce levé komory (LK) a arteriálních vlastností, nicméně skoro všechny tyto odchylky byly též přítomny u osob s H/HLK bez SS. Pacienti s SSnEF se od H/HLK se lišili výraznější hypertrofií a koncentricitou LK, vyšším plnícím tlakem LK (odhad z E/E´) a především výraznou dilatací levé síně (LS) se sníženým aktivním vyprazdňováním. Dilatace/dysfunkce LS významně odlišovala obě skupiny i po adjustaci na plnící tlak LK, hmotu LK a plochu těla. Stupeň diastolické dysfunkce (z vyšetření TDI, mitrálního a pulmonálního toku) naopak vykazoval výrazný překryv mezi skupinami. Podle ROC analýzy, nejlepší diskriminaci poskytl násobek maximálního objemu LS a indexované hmoty LK/m2,7, který odlišil SSnEF od H/HLK s 84% sensitivitou a 82 % specificitou.
Závěr: Pacienti s SSnEF se liší od asymptomatických osob s H/HLK především nadbytečnou koncentrickou hypertrofií LK a dále známkami selhání levé síně. Index charakterizující oba tyto základní rysy odhalí SSnEF pacienty lépe než ostatní indexy systolické, diastolické a arteriální funkce.