Cíl: Srovnat rozdíly ve velikosti a složení aterosklerotických plátů pomocí intravaskulárního ultrazvuku (IVUS) a virtuální histologie (VH).
Metody: Jedná se o retrospektivní analýzu 100 nemocných vyšetřených na II. interní klinice VFN. Indikací provedení IVUS vyšetření bylo hodnocení hemodynamické významnosti lézí, či indikace nejvhodnější strategie koronární intervence. Hodnoceno bylo 20 mm nejvýznamnější části ze zobrazeného plátu. K vyšetření byl použit přístroj a katétry (Eagle Eye) firmy Volcano (Volcano Therapeutics, Rancho Cordova, CA, USA). Velikost plátů byla hodnocena srovnáním průměrné hodnoty plaque burden (PB), tj. procentuální velikosti stenózy v příčném řezu tepnou. Složení plátů bylo hodnoceno podle zastoupení jednotlivých složek (%): fibrózní – F, fibrolipidové - FL, nekrotické – NC, kalcifikace – C. Byl srovnáván výskyt tzv. thin cap fibroatheroma (TCFA), tj. plátu s tenkou fibrózní čepičkou. Pro diagnózu TCFA byla použita definice: >10% zastoupení nekrotické tkáně v plátu s PB > 40% s přímým kontaktem NC s lumen tepny ve třech po sobě následujících řezech.
Výsledky: Ze 100 zařazených nemocných bylo 51 se stabilní anginou pectoris (SAP) a 49 s nestabilní anginou pectoris (NAP). U nemocných s NAP vs. SAP byla významně častěji nalezena ruptura aterosklerotického plátu (79% vs. 47%p=0.001), byl zjištěn větší PB (55% vs. 50% p=0.03). TCFA byla nalezena častěji u nemocných s NAP (78% vs. 57%, p=0.03), NC složka plátu byla nesignifikantně více zastoupena v plátech pacientů s NAP (14.1 vs. 11.3 %) a F složka byla u nemocných s NAP zastoupena méně než u nemocných se SAP (58% vs. 63%, p=0.01).
Závěry: Aterosklerotické pláty u nemocných s NAP jsou objemnější, častěji obsahují rupturu a TCFA a méně fibrózní tkáň ve srovnání s pacienty se SAP.