SOCIOEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY PACIENTŮ S ICHS VE VZTAHU K JEJICH KARDIOVASKULÁRNÍMU RIZIKOVÉMU PROFILU.
Tématický okruh: Primární a sekundární prevence | |
| Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 112 | |
| Bruthans J.1, Mayer O.2, De Bacquer D.3, Kotseva K.4, De Smedt D.5 1 Centrum kardiovaskulární prevence, 1. lékařská fakulta UK a Thomayerova nemocnice Praha, Praha, 2 II.interní klinika, Lékařská fakulta v Plzni, UK Praha, Plzeň, 3 Dept of Public Health, University of Ghent,, Ghent, 4 International Center for Circulatory Health, Imperial College London, London, United Kingdom, 5 Dept of Public Health,, University of Ghent, Ghent | |
Cíl: Socioekonomický status (SES) osob má zásadní vliv na vznik a rozvoj aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění. Na vzorku pacientů se stabilní ICHS jsme zjišťovali vztah socioekonomických rozdílů ke KV riziku pacientů. Soubor a metodika: V průřezové studii bylo vyšetřeno 8261 pacientů ze 27 evropských a středoasijských zemí, ve věku 18-80 let, v mediánu 1,1 roku po hospitalizaci pro ACS a/nebo revaskularizaci. Empirické sumární SES skore se skládalo ze 4 komponent: dosaženého vzdělání, rodinného příjmu, zda žijí nebo nežijí sami, a zda se cítí osamoceni. Výsledky: Nízký SES je spojen (OR, 95% CI) s vyšší prevalencí kouření u mužů (1,63, 1,37-1,95), nižší fyzickou aktivitou u mužů (1,51, 1,28-1,78) a u žen (1,77, 1,32-2,37) a prevalencí obezity u mužů (1,28, 1,11-1,49) i u žen (1,65, 1.3 – 2,1). V českém souboru byly významné rozdíly v prevalenci kouření i u žen, rozdíly v prevalenci obezity byly výraznější u mužů. Pacienti s nízkým SES měli častěji vyšší krevní tlak (muži 1,24, 1,07-1,43, ženy 1,31, 1,03-1,67), méně často absolvovali kardiovaskulární rehabilitaci. Osoby s nižším SES měly horší ukazatele kvality života. Nenalezli jsme konzistentní rozdíly podle SES v užívání antihypertenziv, hypolipidemik a v léčbě diabetu, v zemích s nižší ekonomickou úrovní byla ale dostupnost léčby horší než ve vysokopříjmových zemích. Závěr: Prevalence KV rizikových faktorů životního stolu u pacientů s ICHS je vyšší a jejich kontrola horší u osob s nižším SES. Naproti tomu v ekonomicky rozvinutých evropských zemích nejsou v sekundárně preventivní medikamentózní léčbě a rehabilitaci podstatnější rozdíly. Pacienti s nižším SES jsou zatíženi vyšším rizikem a také v sekundární prevenci je třeba velmi intenzivně kontrolovat především rizikové faktory životního stylu. Studie podpořena AMV MZd ČR (grant č. 17-29520A) | |
