Cíl: Zhodnotit možný přínos rizikové stratifikace a interpretace hladiny D-dimerů s ohledem na věk vyšetřovaných pro redukci počtu CTPA vyšetření u podezření na PE.
Soubor a Metodika: Byla provedena retrospektivní analýza konsekutivních nemocných, kteří v rámci vyšetření na emergency podstoupili CTPA pro podezření na PE. Z analýzy byli vyloučeni nemocní s oběhovým selháním a poruchou vědomí. Riziko PE bylo stanovováno pomocí PERC (Pulmonary Embolism Rule-out Criteria), které identifikuje nemocné s velmi nízkým rizikem PE a Revidovaného ženevského skóre (RGS), které stanovuje pravděpodobnost PE na nízkou, střední a vysokou. Dalším hodnoceným parametrem byla interpretace hladiny D-dimerů s ohledem na věk (věk v letech x 0,01 mg/l). Vedlejším ukazatelem bylo stanovení nové, klinicky významné diagnózy.
Výsledky: Do studie bylo zařazeno 241 nemocných (131 žen, věk 66,8±15,8 let). PE byla diagnostikována v 46 (19%) případech. Z 15 nemocných s velmi nízkou pravděpodobností dle PERC (<1%) byla PE diagnostikována ve 2 případech (13,3%). U 82 nemocných s nízkým rizikem (RGS 0-3) byla PE diagnostikována v 9 (11%) případech. 144 nemocných mělo střední riziko (RGS 4-10), 28 (19%) z nich mělo PE. Vysoké riziko PE (RGS≥11) mělo 15 nemocných, z toho v 9 (60%) případech jsme PE potvrdili. PE nebyla prokázána u žádného z 32 (13,3%) nemocných s nízkou hladinou D-dimerů vztaženou k věku ve skupinách s nízkým a středním rizikem dle RGS. Žádný z těchto pacientů nebyl v následujících 30 dnech hospitalizován pro tromboembolickou nemoc. V jednom případě byla popsána nová klinicky závažná diagnóza (Ca plic).
Závěry: Naše analýza ukazuje na možnou omezenou spolehlivost PERC. Na druhou stranu naše data potvrzují dobrou negativní prediktivní hodnotu nízké hladiny D-dimerů interpretované s ohledem na věk vyšetřovaných. Tento faktor může přispět k redukci počtu CTPA vyšetření.
