ANALÝZA KLINICKÝCH VÝSLEDKŮ A ECHOKARDIOGRAFICKÝCH PARAMETRŮ U PACIENTŮ 12 MĚSÍCŮ PO IMPLANTACI MITRACLIPU.
Tématický okruh: Chlopenní vady | |
| Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 625 | |
| Petr R.1, Línková H.1, Pašková E.1, Bednář F.1, Širáková A.1, Buděšínský T.1, Kočka V.1 1 III.interní-kardiologická klinika, 3.lékařská fakulta UK, FNKV, Praha | |
Úvod: Implantace MitraClipu je možností léčby pacientů s významnou symptomatickou mitrální regurgitací a vysokým operačním rizikem. Cíl: Analýza klinických a echokardiografických výsledků 12 měsíců po implantaci MitraClipu. Metodika: V období roku 2013-2015 podstoupilo v našem Kardiocentru implantaci MitraClipu celkem 36 pacientů s vysokým operačním rizikem.Každý pacient byl podrobně klinicky a echokardiograficky vyšetřen před implantací a 12 měsíců po výkonu. Soubor jsme analyzovali s ohledem na výskyt klinických (smrt, hospitalizace pro srdeční selhání, funkční třída NYHA III-IV) a echokardiografických (postprocedurální MR ≥ 3/4) endpointů v odstupu 12 měsíců. Výsledky: Průměrný věk souboru byl 70±8 let, celkem zemřelo 9 (25%) pacientů, z toho 1 (2,8%) na periprocedurální komplikaci. U přeživších pacientů jsme zaznamenali poklesl incidence významné MR, (MR ≥ 3/4 z 24 (100%) na 9 (38%)) a pokles počtu pacientů v třídě NYHA III-IV (22 (92%) vs.10(42%)). Komorbidity, které nejvíce predikovaly klinický neúspěch, byly tyto: plicní nemoc (p 0,04), hypertenze (p 0,17), ICHS (p 0,20), DM (p 0,25), méně pak hodnota EuroScore (p 0,37) a věk (p 0,38). Z echo parametrů predikovala klinický endpoint nejvíce snížená hodnota TAPSE (16,2 vs.18,5 p 0,08) a vyšší stupeň TR před výkonem (2/4 vs.1,85/4 p 0,16). Překvapivě nebyl signifikantní rozdíl v měřených parametrech levé komory (rozměry, objem a EF). Pacienti s reziduální postprocedurální MR ≤2/4 měli výrazně nižší výskyt kombinovaného klinického endpointu (14% vs. 30% p 0,01). Závěr: U většiny pacientů v našem souboru došlo ke zlepšení funkční třídy a snížení závažnosti MR. Mortalita byla významně ovlivněna vysokou komorbiditou a přítomností těžkého srdečního selhání již před výkonem. Pacienti s postprocedurální reziduální MR ≤2/4 měli signifikantně nižší výskyt kombinovaného klinického endpointu | |
