PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

MÍRA ÚZKOSTI U KLIENTŮ S IMPLANTOVANÝM ICD
Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Poster - sesterský , Číslo v programu: 578

Sedláčková R.1, Pšenicová L.2, Haluzíková J.3

1 oddělení arytmologie a srdečního selhání, FN Olomouc, Olomouc, 2 JIP, FN Ostrava, Ostrava, 3 fakulta,veřejných politik, Slezská univerzita, Opava


Práce byla zaměřena na míru úzkosti u klientů s implantovaným defibrilátorem v různých časových intervalech od implantace. Metodou výzkumu bylo kvantitativní dotazníkové šetření. Cílem teoretické části bylo objasnění pojmů úzkost, implantabilní kardioverter-defibrilátor. Její další součástí bylo zpracování bibliografických zdrojů, které se zabývají odbornými poznatky s ohledem na tyto pojmy. Empirická část nám vyhodnocuje úzkost u klientů s ICD s přihlédnutím na zkoumané faktory ovlivňující úzkost. Výzkumné šetření probíhalo ve Fakultní nemocnici Olomouc a také souběžně ve Fakultní nemocnici Ostrava. Na závěr bakalářské práce byly výsledky obou center porovnány.

Úzkost je emoce působící na lidské tělo již od pradávna, tento fenomén cítí lidstvo od dob svého vzniku. Stává se přirozenou emocí chránící jedince ve chvílích ohrožení. Pokud tato emoce ustoupí po odeznění hrozby, je fyziologická a přirozená. Opak může být spouštěčem patologických procesů.

Práce se zabývá mírou úzkosti u klientů s implantovaným kardiovertrem - defibrilátorem (ICD). Počet klientů indikovaných k implantaci ICD roste nejen celorepublikově a v Evropě (registr ESC-HFLTR), ale také celosvětové. Výzkumů, které se zabývají psychologickými hledisky této skupiny pacientů postupně narůstá. Psychosociální a socioekonomické faktory mohou hrát důležitou roli při vzniku náhlé srdeční smrti a v počtu přežívajících pacientů. Tyto faktory můžeme rozdělit na depresivní poruchy, úzkostné poruchy, pocity hněvu a nepřátelství, sociální konflikt, akutní a chronický životní stres. Klient s ICD často zažívá úzkost, která může vyvolávat patologické procesy, ty potom zvyšují riziko výskytu náhlé srdeční smrti. Proto je nezbytné brát ohled nejen na mechanickou léčbu arytmií, ale i na psychickou a emocionální pohodu klienta (Kajanová, Eisenberger a Bulava, 2014, s. 40-45).