80 letá pacientka s implantovaným dvoudutinovým stimulátorem v roce 2013, indikována k ablaci flutteru síní. Pacientce při běžné roční kontrole zjištěna pravidelná síňová tachykardie (AT) o délce cyklu (CL) 280 ms, s převodem 2/1 na komory. Na EKG zobrazena komorová stimulace bez typických flutterových vlnek. Pro zhoršení dušnosti od data běžící arytmie pacientka referována k elektrofyziologickému vyšetření a event. radiofrekvenční ablaci.
Před zákrokem načten stimulátor pro ověření přítomnosti arytmie. Na síňové elektrodě (A) přítomna AT s CL 280 ms a na komorové elektrodě stimulovaný rytmus. Zaveden 10-ti polární katetr do koronárního sinu (CS), na němž byla komorová stimulace s retrográdním převodem na síně. Z CS provedena stimulace síně s Wenckebachovým bodem 100/min. Do pravé síně zaveden 20-ti polární halo katetr, který měl signály jen na pólech v blízkosti sinusového uzlu v sinusovém rytmu. AT nebyla na halo katetru přítomna. Proto zaveden 10-ti polární katetr do ouška pravé síně k A elektrodě, kde přítomna AT o CL 280 ms.
Následně ověřeny parametry A elektrody: při senzitivitě nastavení nad 1 mV signály nejsou, při opětovném zvýšení senzitivity na 0,20 mV se objevuje pravidelná síňová tachykardie. Amplituda dané tachykardie je 0,25 mV. Nález uzavřen jako AT (ouškový flutter) běžící v izolovaném oušku pravé síně, kde je umístěna A elektroda. Pacientce doporučena repozice A elektrody.
Původní A elektroda extrahována a zavedena nová, ale i po opakovaných repozicích nenalezeno místo s uspokojivým stimulačním prahem. Síňová elektroda vytažena a ponechána komorová elektroda se stimulátorem ve VVI režimu.
Kazuistika ukazuje extrémně nemocnou pravou síň, kde jediným místem s přítomnou elektrickou aktivitou je ouško pravé síně s běžící AT. To je elektricky izolováno od zbytku síně, ve které nebyla nalezena lokalita s uspokojivými stimulačními parametry.
