Úvod a cíl:
Plicní arteriální hypertenze (PAH) a chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) jsou choroby, které vedou k pravostrannému srdečnímu selhání. Akutní pravostranné srdeční selhání u nemocných s CTEPH a PAH je spojeno s velmi špatnou prognózou.
Cílem naší práce je zjištění mortality nemocných s dekompenzovaným pravostranným srdečním selhání na standartním oddělení a jednotce intenzivní péče a stanovit rizikové faktory spjaté s vyšší mortalitou a zhodnotit vliv nových terapeutických možností jako je podání levosimendanu.
Metodika a soubor:
Jedná se o retrospektivní analýzu souboru všech hospitalizovaných nemocných na II. interní klinice kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze mezi léty 2003 až 2014. V tomto období jsme identifikovali 117 hospitalizací pro akutní dekompenzaci pravostranného srdečního selhání u celkem 70 nemocných. Z toho 20 případů (17 %) selhání si vyžádalo hospitalizaci na jednotce intenzivní péče.
Výsledky:
Průměrná doba hospitalizace byla 28 dní (1-288 dnů). Hospitalizační mortalita na standartním oddělením byla 12,1 % respektive 50 % na JIP. Znalost příčiny dekompenzace nebyla spojena s lepší prognózou (odds. Ratio 1,04; p=1). V univariantní analýze jsme potvrdili, že nemocní s PAH asociovanou se systémovým onemocnění pojiva s pravostranným srdečním selháním mají horší prognózou (OR 2,0; p=0,0179). Dalším rizikovým faktorem vyšla hyponatremie při příjmu (Na<133, OR 4,6, p=0,008). Nutnost podání katecholaminů bylo spojena s vyšší mortalitou na rozdíl od podání levosimendanu.
Závěr:
Akutní dekompenzace pravostranného srdečního selhání u nemocných s PAH a vstupní hypotenzí s nutností podání katecholaminů má vysokou mortalitu a užívání specifické vasodilatační terapie nesnižuje riziko úmrtí. Je možné, že podání levosimendanu před katecholaminy může být spojeno s redukcí mortality.
