Úvod:denervace renálního sympatiku(RSDN)ve zvířecím modelu redukuje sympatikotonní odpověď eferentní autonomní inervace.Na zvířecím modelu bylo prokázáno prodloužení akčního potenciálu,refrakterní periody a snížení rozptylu jejich hodnot v různých částech myokardu a dále snížení počtu spontánních komorových arytmií u akutního infarktu myokard.Podobný efekt se prokázal i u jiných arytmií(SVES,FiS).
Metoda:cílem pilotní randomizované studie bylo zjistit bezpečnost(a efektivitu)RSDN u pacientů s ischemickou i neischemickou kardiomyopatií.Jednalo se o pacienty,kterým bylo implantován ICD v sekundární nebo primární (jestliže byla vstupně prokázaná inducibilita monomorfní VT programovanou stimulací komor) prevenci náhlé smrti.Následně byli randomizováni do kontrolní skupiny nebo k RSDN-celkem 20pacientů.Kontroly byly prováděny 1.,6.,12.a24.měsíc.
Výsledky:obě skupiny byly srovnatelné věkem i farmakoterapií.Ablovaná skupina měla vstupní EFLK numericky nižší než skupina kontrolní(30%a44%)a obsahovala více pacientů implantovaných v sekundární prevenci.Ve skupině ablovaných pacientů byla zaznamenaná 1 stenosa renálních tepen indikovaná k PTA.Nebyl však jednoznačný vztah k ablaci(stenosa přítomna již před RSDN).Nebyla zaznamenána signifikantí alterace renálních funkcí ani krevního tlaku.V obou skupinách došlo k poklesu proBNP.Došlo pouze k 1 úmrtí v každé skupině,bez vztahu k výkonu.Ve sledovaném období byl nižší počet terapií ICD-na hranici statistické významnosti-ve skupině intervenované(4 terapie) než ve skupině kontrolní(14 terapií).
Závěr:V naší studii nebyly zaznamenány žádné závažné komplikace v souvislosti s ablační terapií.Zdá se,že RSDN by mohla mít potenciál v redukci komorových artmiím,tak jak bylo prokázáno v animálních studiích.Navazujeme pokračováním studie,s cílem odpovědět na otázku efektivity RSDN v elektrické stabilizaci myokardu.
