ZPŮSOBY MONITORACE TKÁŇOVÉ OXYMETRIE U NEMOCNÉHO V KARDIOGENNÍM ŠOKU
Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy | |
| Typ: Ústní sdělení - sesterské , Číslo v programu: 48 | |
| Pokorná J.1, Šmuclerová S.1, Šebková D.1, Ošťádal P.1 1 Oddělení akutní kardiologie, Nemocnice na Homolce, Praha 5 | |
Úvod: Mozková a somatická NIRS (near-infrared spectroscopy) oxymetrie je neinvazivní metoda, kterou lze měřit tkáňovou saturaci hemoglobinu kyslíkem. Jedná se o uživatelsky nenáročnou a nesmírně přínosnou monitorovací metodu, zejména pro nemocné v těžkém kardiogenním šoku, léčených srdečními podporami oběhu. Nepřetržité sledování oxygenace mozku a končetin, nám umožňuje v případě nepříznivého vývoje okamžitou terapeutickou reakci. Metodý a Výsledky: Porovnávali jsme tři různé systémy pro kontinuální monitoraci tkáňové oxymetrie, které používáme na našem pracovišti: INVOS (Covidien), Fore-Sight (Casmed) a Masimo (Masimo). U pacientů v kardiogenním šoku standardně současně monitorujeme obě mozkové hemisféry a obě dolní končetiny. S pomocí tohoto sledování jsme schopni okamžitě zachytit případnou hypoxii mozku či ischemii dolní končetiny, bezodkladně zahájit léčebnou intervenci a zabránit tak většímu poškození. Kromě toho tkáňová oxymetrie poskytuje i informace o celkovém oběhovém stavu pacienta. Mezi námi používanými systémy jsou však významné rozdíly limitech normálních hodnot, přesnosti měření nebo v přídatných funkcích, jako je například současná pulzní oxymetrie. Závěr: Mozková a somatická oxymetrie představuje zásadní pokrok v možnostech monitorace nemocných v těžkém stavu oběhového selhání. Poskytuje informace o dodávce a spotřebě kyslíku na tkáňové úrovni. Dostupné systémy se však liší v celé řadě důležitých vlastností. | |
