PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

PREDIKTIVNÍ FAKTORY PŘEŽITÍ U PACIENTŮ LÉČENÝCH MÍRNOU HYPOTERMIÍ PO OBĚHOVÉ ZÁSTAVĚ
Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 216
Přihlášeno do: Soutěž mladých kardiologů

Bonaventura J.1, Alan D.1, Vejvoda J.1, Pavlíková M.2, Veselka J.1

1 Kardiologická klinika 2.LF UK a FN Motol, Fakultní nemocnice v Motole, Praha, 2 Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Katedra matematické statistiky a pravděpodobnosti, Praha


Cíl: Cílem práce bylo identifikovat prediktivní faktory přežití u pacientů léčených mírnou hypotermií po oběhové zástavě.
Soubor a metodika: Od roku 2006 do roku 2016 bylo v jednom centru hospitalizováno celkem 140 pacientů (29 žen, průměrný věk 64,6 let, průměrná doba sledování 1,7 roku) po oběhové zástavě (mimonemocniční i v nemocnici), kteří podstoupili léčebnou hypotermii dle aktuálních doporučení. Do analýzy bylo zařazeno 140 pacientů, 4 pacienti (všichni muži) byli pro nemožnost dlouhodobého sledování vyřazeni. Bylo provedeno porovnání klinických ukazatelů (věk, pohlaví, anamnéza, iniciální rytmus, etiologie zástavy). Při statistickém zpracování byl použit Fisherův test a Coxova regresní analýza.
Výsledky: 1-roční přežití činilo 44,2 %. Přežití mezi muži a ženami se statisticky významně nelišilo (44,7% vs. 40,4%, p = 0,519). Statisticky významnými prediktory přežití byly identifikovány: věk (1 rok věku HR = 1,069, 95% CI = 1,041-2,002, p<0,01), fibrilace komor jako iniciální rytmus (HR = 0,34, 95% CI = 0,22-0,53, p < 0,01), akutní infarkt myokardu s ST elevacemi (STEMI) (HR = 0,59, 95% CI = 0,37-0,95, p = 0,028) a primární arytmogenní (tj. bez zjištěného organického onemocnění srdce) etiologie zástavy (HR = 0,46, 95% CI = 0,22-0,96, p = 0,039). 100% mortalita byla pozorována u pacientů, u nichž příčinou zástavy byla plicní embolie (n=4) a chronické srdeční selhání jakékoli etiologie (n=17).
Závěr: U pacientů po oběhové zástavě léčených mírnou hypotermií jsou nezávislými prediktory přežití: nižší věk, STEMI jako etiologie zástavy, primární arytmogenní etiologie oběhové zástavy a vstupně defibrilovatelný rytmus. U pacientů s plicní embolií a chronickým srdečním selháním jsou výsledky neuspokojivé. Mezi pohlavími pacientů nebyl pozorován statisticky významný rozdíl v přežití.