Významný perikardiální výpotek je málo častou reverzibilní příčinou oběhového selhání s velmi rozdílnou etiologií vzniku.
Předkládáme kazuistiku 34-letého pacienta, který byl primárně přijat na spádové interní oddělení pro povšechnou slabost, prekolapsové stavy. Při přijetí byla zjištěna hypotenze s nutností podpory oběhu katecholaminy a echokardiograficky zjištěn velký perikardiální výpotek s neúplně vyjádřenými známkami tamponady srdeční. Dále byla zjištěna suspektní centrální hypothyreosa a nasazena substituční terapie. Následně byl pacient přeložen na naši kliniku k další péči.
Při přijetí na naši kliniku bylo vysloveno podezření na panhypopituitarismus jako příčinu jak perikardiálního výpotku, tak i oběhového stavu pacienta. Spolu s perikardiální drenáží byla proto zahájena i substituční terapie, která se následně ukázala jako život zachraňující, neboť samotná perikardiální drenáž nevedla k plné úpravě hemodynamického stavu pacienta. Po stabilizaci stavu byl pacient předán do péče endokrinologa k nastavení substituční terapie a dispenzární péči. Příčinou panhypopituitarismu bylo kraniotrauma s následnou neurochirurgickou intervencí před 13 lety.
Alarmujícím zjištěním je, že pacient byl několik let léčen pro únavový syndrom a byl uznám plně invalidním, zatímco skutečná plně reverzibilní příčina byla odhalena až při přímém ohrožení jeho života.
