Cíl: Před katetrizační ablací (RFA) fibrilace síní (FS) se pro upřesnění detailů levé síně (LS), resp. plicních žil, rutinně používá fúze elektroanatomické mapy s 3D CT modelem. Pro provedení CT vyšetření není stanoven jednoznačný konsensus, různá pracoviště používají jinou metodiku.
Soubor a Metodika: 62 pacientů před RFA FS bylo randomizováno 1:1 na 2 způsoby provedení CT plicních žil a LS: A) CT s retrospektivním EKG gatingem, B) helikální CT bez EKG gatingu. Kvalita CT obrazů byla hodnocena dle 5 bodové škály. Radiační zátěž byla hodnocena dle CT Dose Index (CTDIvol) a Dose Length Product (DLP). Při ablaci FS byla provedena anatomická mapa (FAM) LS (CARTO3) a merge s CT modelem LS. Odchylka FAM od CT modelu byla hodnocena automaticky softwarem.
Výsledky: Byl zjištěn signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami v radiační dávce - CTDIvol (89.6±6 vs. 19.2±4.3 mGy, p<0.0001), DLP (1438.9±147.8 vs. 328.2±73.8 mGy*cm, p<0.0001), přičemž mezi skupinami nebyl významný rozdíl ve vizuální kvalitě dat (1.8±0.9 vs. 2.0±0.6, p=0.102), v průměrné odchylce CT/FAM (2.4±0.7 vs. 2.4±0.5 mm, p=0.612), v délce RFA výkonu (131.6±32.6 vs. 119.8±33.2 min, p=0.108), délce skiaskopie při RFA (4.5±2.2 vs. 3.9±1.8, p=0.251) ani skiaskopické dávce při RFA (4258.3±2964.9 vs. 4075.7±2845.9, p=0.741). Obě skupiny se nelišily v hodnotě BMI (27.9±4.5 vs. 29.7±3.5, p=0.116).
Závěr: EKG gating při provedení CT vyšetření se zaměřením na anatomii levé síně a plicních žil před katetrizační ablací fibrilace síní zatěžuje pacienta více než čtyřnásobně vyšší dávkou ionizujícího záření, aniž by zlepšoval kvalitu CT modelu levé síně, kvalitu fúze CT obrazu s elektroanatomickou mapou, či parametry vlastní ablace.
