PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Cíl: Katetrizační ablace pro fibrilaci síní (FS) odstraňuje symptomy a zlepšuje kvalitu života. Podle předběžných údajů může zlepšit i životní prognózu. Studovali jsme vliv kontroly rytmu po provedené ablaci FS na celkovou mortalitu.

Soubor a Metodika: Soubor tvořilo 3014 pacientů (věk: 59 ± 10 let; muži: 68%; paroxysmální FS: 68%; ejekční frakce levé komory (EFLK): 56 ± 8%; ischemická choroba srdeční (ICHS): 8%; CHA2DS2-VASc skóre: 1.8 ± 1.3), kteří podstoupili v letech 2001-2016 katetrizační ablaci pro FS. Uspokojivá kontrola rytmu byla u pacientů s paroxysmální FS definována jako stav zcela bez potřeby specifických antiarytmik a u pacientů s perzistující FS jako stav nevyžadující léčbu amiodaronem. Přežívání bylo ověřeno daty z celostátního registru obyvatel.

Výsledky: Pacienti podstoupili 4103 ablačních výkonů (1.4 ± 0.7 na pacienta) s výskytem signifikantních komplikací u 3.5% procedur. Po prvotní ablaci byl medián sledování 20 měsíců z hlediska kontroly rytmu a 49 měsíců z hlediska přežívání. Na konci klinického sledování byla dosažena spokojivá kontrola rytmu u 62% pacientů; zemřelo 121 (4%) pacientů; žádný v přímé příčinné souvislosti s katetrizační ablací. Neuspokojivá kontrola rytmu byla signifikantně asociována s vyšším relativním rizikem úmrtí (RR = 2.0; 95% CI: 1.4-2.9; viz obrázek) a tento nález zůstal zachován (RR = 1.8; 95% CI: 1.3-2.6) v multivariačním modelu zahrnujícím další klinicky významné faktory: perzistující FS (RR = 1.5; 95% CI: 1.0-2.2), věk >60 let (RR = 1.7; 95% CI: 1.2-2.6), EFLK ≤55% (RR = 1.7; 95% CI: 1.2-2.4) a přítomnost ICHS (RR = 2.8; 95% CI: 1.8-4.4).

Závěr: Neuspokojivá kontrola rytmu po ablaci pro FS je nezávisle asociována s vyšším rizikem úmrtí.