RADIAČNÍ ZÁTĚŽ INTERVENČNÍCH KARDIOLOGŮ | XXV. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cílem práce bylo určit průměrnou dávku ozáření operatéra při diagnostické koronarografii a při koronární angioplastice (PCI), zjistit rozdíly mezi jednotlivými operatéry, zjistit závislost ozáření operatéra na hmotnosti pacienta, na skiaskopické době, počtu framů a zjistit rozdíly v ozáření u 2 generací angiografických přístrojů. U 7 intervenčních kardiologů byly měřeny dávky ozáření v μSv při diagnostické koronarografii a při PCI digitálním dozimetrem MGP DMC, a to pro každého lékaře u 50ti po sobě jdoucích pacientech. U každého výkonu byla sledována skiaskopická doba, počet zaznamenaných framů a BMI pacienta.Celá procedura byla provedena jednak na starší generaci angiografu Philips Allura FD 10, jednak na nové generaci Philips Allura Clarity. Celkově byly analyzovány údaje u 1400 pacientů.

Průměrná obdržená dávka při koronarografii byla u staršího angiografu Allura FD10 2,2uSv, u novějšího Allura Clarity 1,2uSv, při PCI 6,5uSv u FD10 a 3,9uSv u Clarity. Byly zjištěny významné interindividuální rozdíly v obdržené dávce, a to až sedminásobně vyšší dávka u nejvíce ozářeného operatéra ve srovnání s nejméně ozářeným. Při analýze příčin je zřejmé, že vyšší ozáření je způsobeno delším fluoročasem (2x větší) větším počtem framů (2,5x větší) a větším počtem projekcí (1,7 x větší). Obdržená radiační dávka lineárně rostě s fluoročasem, s počtem framů, v našem souboru nekorelovala s BMI.

Uzavíráme, že v obdržených efektivních dávkách existují zásadní interindividuální rozdíly. Jsou dány zejména počtem pořízených framů, délkou skiaskopické doby a počtem projekcí.Podle našeho sledování není dávka ozáření jednoznačně závislá na BMI. Významněji se zřejmě uplatňuje clonění rtg lampy a angulace C ramene. Vybavení intervenčních pracovišť digitálními dozimetry považujeme za významný přínos k bezpečnosti práce v ionizujícím záření.

RADIAČNÍ ZÁTĚŽ INTERVENČNÍCH KARDIOLOGŮ Tématický okruh: Intervenční kardiologie
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 505


Groch L.¹, Skřivánková J.¹, Blažek J.¹ ¹ I. Interní kardio-angiologická klinika, FN u sv. Anny v Brně, Brno
Cílem práce bylo určit průměrnou dávku ozáření operatéra při diagnostické koronarografii a při koronární angioplastice (PCI), zjistit rozdíly mezi jednotlivými operatéry, zjistit závislost ozáření operatéra na hmotnosti pacienta, na skiaskopické době, počtu framů a zjistit rozdíly v ozáření u 2 generací angiografických přístrojů. U 7 intervenčních kardiologů byly měřeny dávky ozáření v μSv při diagnostické koronarografii a při PCI digitálním dozimetrem MGP DMC, a to pro každého lékaře u 50ti po sobě jdoucích pacientech. U každého výkonu byla sledována skiaskopická doba, počet zaznamenaných framů a BMI pacienta.Celá procedura byla provedena jednak na starší generaci angiografu Philips Allura FD 10, jednak na nové generaci Philips Allura Clarity. Celkově byly analyzovány údaje u 1400 pacientů. Průměrná obdržená dávka při koronarografii byla u staršího angiografu Allura FD10 2,2uSv, u novějšího Allura Clarity 1,2uSv, při PCI 6,5uSv u FD10 a 3,9uSv u Clarity. Byly zjištěny významné interindividuální rozdíly v obdržené dávce, a to až sedminásobně vyšší dávka u nejvíce ozářeného operatéra ve srovnání s nejméně ozářeným. Při analýze příčin je zřejmé, že vyšší ozáření je způsobeno delším fluoročasem (2x větší) větším počtem framů (2,5x větší) a větším počtem projekcí (1,7 x větší). Obdržená radiační dávka lineárně rostě s fluoročasem, s počtem framů, v našem souboru nekorelovala s BMI. Uzavíráme, že v obdržených efektivních dávkách existují zásadní interindividuální rozdíly. Jsou dány zejména počtem pořízených framů, délkou skiaskopické doby a počtem projekcí.Podle našeho sledování není dávka ozáření jednoznačně závislá na BMI. Významněji se zřejmě uplatňuje clonění rtg lampy a angulace C ramene. Vybavení intervenčních pracovišť digitálními dozimetry považujeme za významný přínos k bezpečnosti práce v ionizujícím záření.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA