MOŽNOSTI MĚŘENÍ TKÁŇOVÉ OXYMETRIE U NEMOCNÉHO S KARDIOGENNÍM ŠOKEM | XXIV. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Možnosti měření tkáňové oxymetrie u nemocného s kardiogenním šokem

S.Šmuclerová, D. Hájková, P. Hladká, P Ošťádal (Praha)

Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii

Úvod: Mozková a somatická NIRS (near-infrared spectroscopy) oxymetrie je neinvazivní metoda, kterou lze měřit tkáňovou saturaci hemoglobinu kyslíkem. Jedná se o uživatelsky nenáročnou a nesmírně přínosnou monitorovací metodu, zejména pro nemocné v těžkém kardiogenním šoku, léčených srdečními podporami oběhu. Nepřetržité sledování oxygenace mozku a končetin, nám umožňuje v případě nepříznivého vývoje okamžitou terapeutickou reakci.

Metodý a Výsledky: Porovnávali jsme tři různé systémy pro kontinuální monitoraci tkáňové oxymetrie, které používáme na našem pracovišti: INVOS (Covidien), Fore-Sight (Casmed) a Masimo (Masimo). U pacientů v kardiogenním šoku standardně současně monitorujeme obě mozkové hemisféry a obě dolní končetiny. S pomocí tohoto sledování jsme schopni okamžitě zachytit případnou hypoxii mozku či ischemii dolní končetiny, bezodkladně zahájit léčebnou intervenci a zabránit tak většímu poškození. Kromě toho tkáňová oxymetrie poskytuje i informace o celkovém oběhovém stavu pacienta. Mezi námi používanými systémy jsou však významné rozdíly limitech normálních hodnot, přesnosti měření nebo v přídatných funkcích, jako je například současná pulzní oxymetrie.

Závěr: Mozková a somatická oxymetrie představuje zásadní pokrok v možnostech monitorace nemocných v těžkém stavu oběhového selhání. Poskytuje informace o dodávce a spotřebě kyslíku na tkáňové úrovni. Dostupné systémy se však liší v celé řadě důležitých vlastností.

MOŽNOSTI MĚŘENÍ TKÁŇOVÉ OXYMETRIE U NEMOCNÉHO S KARDIOGENNÍM ŠOKEM Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Ústní sdělení - sesterské , Číslo v programu: 34


Šmuclerová S.¹, Hájková D.², Hladká P.³, Ošťádal P.⁴ ¹ koronarní jednotka, Nemocnice na Homolce, Praha, ² Koronární jednota, Nemocnice na Homolce, Praha, ³ koronární jednotka, Nemocnice na Homolce, Praha, ⁴ Koronární jednotka, Nemocnice na Homolce, Praha
Možnosti měření tkáňové oxymetrie u nemocného s kardiogenním šokem S.Šmuclerová, D. Hájková, P. Hladká, P Ošťádal (Praha) Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii Úvod: Mozková a somatická NIRS (near-infrared spectroscopy) oxymetrie je neinvazivní metoda, kterou lze měřit tkáňovou saturaci hemoglobinu kyslíkem. Jedná se o uživatelsky nenáročnou a nesmírně přínosnou monitorovací metodu, zejména pro nemocné v těžkém kardiogenním šoku, léčených srdečními podporami oběhu. Nepřetržité sledování oxygenace mozku a končetin, nám umožňuje v případě nepříznivého vývoje okamžitou terapeutickou reakci. Metodý a Výsledky: Porovnávali jsme tři různé systémy pro kontinuální monitoraci tkáňové oxymetrie, které používáme na našem pracovišti: INVOS (Covidien), Fore-Sight (Casmed) a Masimo (Masimo). U pacientů v kardiogenním šoku standardně současně monitorujeme obě mozkové hemisféry a obě dolní končetiny. S pomocí tohoto sledování jsme schopni okamžitě zachytit případnou hypoxii mozku či ischemii dolní končetiny, bezodkladně zahájit léčebnou intervenci a zabránit tak většímu poškození. Kromě toho tkáňová oxymetrie poskytuje i informace o celkovém oběhovém stavu pacienta. Mezi námi používanými systémy jsou však významné rozdíly limitech normálních hodnot, přesnosti měření nebo v přídatných funkcích, jako je například současná pulzní oxymetrie. Závěr: Mozková a somatická oxymetrie představuje zásadní pokrok v možnostech monitorace nemocných v těžkém stavu oběhového selhání. Poskytuje informace o dodávce a spotřebě kyslíku na tkáňové úrovni. Dostupné systémy se však liší v celé řadě důležitých vlastností.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA