THORAKOSKOPICKÉ EPIKARDIÁLNÍ MAPOVÁNÍ PRO NALEZENÍ OPTIMÁLNÍHO MÍSTA K IMPLANTACI EPIKARDIÁLNÍ STIMULAČNÍ ELEKTRODY V RÁMCI CRT
Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory | |
| Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 333 | |
| Martinča T.1, Skalský I.1, Polášek R.2, Sedláková J.3, Wichterle D.4, Pirk J.5, Kautzner J.4 1 KCH, Nemocnice Na Homolce, Praha, 2 Kardiologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, Liberec, 3 Innere Medizin, KOB Zittau GmBH, Zittau, Germany, 4 Klinika kardiologie, IKEM, Praha, 5 Kardiocentrum, IKEM, Praha | |
Cíl: Během thorakoskopické implantace epikardiální stimulační elektrody provést elektrofyziologické mapování LK k nalezení místa s nejpozdnější aktivací (QLV). Do tohoto místa následně implantovat stimulační elektrodu k dosažení lepšího efektu resynchronizační léčby. Metodika: Metodu epikardiálního mapování jsme zatím použili u 10 pacientů. Samotný chirurgický postup zůstává stejný jako při jiných thorakoskopických implantací LK elektrod. Před provedením implantace snímáme QLV z téměř celé laterální stěny LK rozdělenou do 16 segmentů. Pro mapování používáme 10-ti polární EF katetr. Na místo s nejdelším QLV intervalem následně implantujeme bipolární epikardiální stimulační elektrodu (Greatbatch Medical, NY). Výsledky: U všech pacientů se podařilo implantovat elektrodu do oblasti s nejdelším QLV i v případě 2.pt, u kterých bylo mapování omezeno pro těžké srůsty v perikardu. Průměrná doba implantace a mapování byla 147 resp. 24 min. U nikoho nebyla nutná konverze na thorakotomii či sternotomii nebo revize pro krvácení. U jednoho pacienta se objevila FiK a PNO. Nezaznamenali jsme žádnou zánětlivou komplikaci. Závěr: Epikardiální mapování umožňuje umístit stimulační elektrodu do místa nejpozdnější aktivace LK bez významného prodloužení operačního času. | |