ÚVOD: Katetrizační ablace dosahuje v léčbě paroxysmální fibrilace síní (FS) výborných výsledků. U perzistentní a permanentní FS jsou výsledky katetrizačních ablací méně uspokojivé. Další léčebnou možností je chirurgická miniinvazivní endokardiální kryoablace.
METODY: Retrospektivní zhodnocení vlastního souboru. Kryoablace levé síně (LS) byla provedena za použití mimotělního oběhu a kardioplegické zástavy srdce cestou minitorakotomie (n=18) nebo kompletně torakoskopicky za použití robotického systému Da Vinci® (n=1).
VÝSLEDKY: V období od 7/2008 do 1/2010 jsme provedli 19 chirurgických ablací FS. Jednalo se o 17 mužů a 2 ženy s průměrným věkem 57,2 ± 7,25 let (rozpětí 47 – 76 let). U 16 pacientů (84%) byla předoperačně FS klasifikována jako permanentní a u 2 pacientů (10,5%) jako perzistentní. Všichni nemocní měli FS bez strukturálního postižení srdce. Průměrná doba trvání arytmie před zákrokem byla 82,6 ± 98,8 měsíců (rozpětí 9 – 432 měsíců ). 7 pacientů (36,8 %) mělo předoperačně nejméně jednu katetrizační ablaci FS. Nikdo z nemocných v nezemřel a nepozorovali jsme žádnou závažnější pooperační komplikaci. 90% pacientů (17/19) opustilo nemocnici se sinusovým rytmem (SR) nebo pravidelným stimulovaným rytmem. Průměrná doba sledování po výkonu byla 7,7 ± 4,6 měsíců (1-16 měsíců) a po 6 měsících mělo při klinické kontrole 93% pacientů (13/ 14) pravidelný rytmus.
ZÁVĚR: Minimálně invazivní chirurgická kryoablace FS je reprodukovatelný, bezpečný a efektivní výkon. Umožňuje kromě ablace provést i další zákroky (okluze ouška LS, uzávěr PFO , volumredukce LS). Krátkodobé výsledky jsou slibné a tato technika má potenciál stát se v některých indikacích alternativou katetrizačního ablace. Indikace k tomuto zákroku však musí proběhnout na základě komplexního arytmologického vyšetření. Podmínkou volby správné ablační strategie je vytváření center pro léčbu FS.