PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Při použití levé a pravé mammární tepny jako tzv. Y graft k revaskularizaci oblasti celé levé věnčité tepny by mohlo následkem nízkého průtoku rekonstrukcí docházet k hypoperfuzi zejména v povodí ramus circumflexus (RCx). Cílem práce bylo pomocí zátěžového testu stanovit rezervu koronárního průtoku u pacientů s ICHS operovaných touto technikou.
Metodika: 30 pacientů (26 mužů a 4 ženy, průměrný věk 59 let) podstoupilo zátěžové SPECT vyšetření před tepennou revaskularizací levé věnčité tepny (CABG) a 1 – 3 měsíce poté. Za 5 - 10 min (zátěž) a za 3-4 hod (redistribuce) po aplikaci Tl-201 byla snímána data na 2-detektorové kameře Siemens e.cam (64 projekcí v matici 64x64). Automatická kvantifikace rozsahu perfuzního defektu (v % z levé komory a z jednotlivých koronárních povodí) a sumačního zátěžového skóre (SSS) byla provedena využitím programu 4D-MSPECT. Perfuzní defekt byl definován jako zhoršení pozátěžové perfuze o více než 2,5 standardních odchylek (SD) ve srovnání s normálovou databází. SSS bylo stanoveno v 17ti segmentovém modelu levé komory, stupeň hypoperfuze v jednotlivých segmentech byl v závislosti na počtu SD ve srovnání s  databází ohodnocen pětistupňovou škálou (0 = normální perfuze, 4 = absence vychytávání radiofarmaka).
Výsledky: Srovnání zátěžového Tl-201 SPECT před a po CABG svědčí pro pooperační zlepšení ve všech sledovaných parametrech pozátěžové perfuze.  Průměrné SSS se po CABG snížilo z 10±7 na 3±4. Zatímco průměrný rozsah perfuzního defektu byl před CABG 19% z levé komory, po operaci to bylo pouze 6%. Před CABG bylo 20% povodí RCx postiženo perfuzním defektem, po tepenné revaskularizaci již jen 5%.
Závěr: Při použití Y graftu k revaskularizaci oblasti celé levé věnčité tepny byla pomocí zátěžového Tl-201 zobrazení myokardiální perfuze prokázána dostatečná rezerva koronárního průtoku jak celé levé komory, tak v povodí RCX.