Cor et Vasa Case Reports
Ročník | Volume 3 • Číslo | Special issue 2
Listopad | November 2020
M. Táborský
Milé dámy, vážení pánové, vážení členové České kardiologické společnosti, u příležitosti letošních Českých kardiologických dnů jsme pro vás připravili speciální vydání Cor et Vasa Case Reports, které je věnováno kazuistikám z běžné klinické praxe. Dlouhodobě jsme informováni o výsledcích velkých klinických studií a jejich konsekvencích pro guidelines a léčbu našich pacientů. Řada kolegů má pak pocit, že...
J. Špinar, L. Špinarová
Jedná se o kazuistiku 68leté ženy, která do této doby byla zdráva, vychovala dvě děti a čtyři vnuky a všichni jsou bez obtíží. Její manžel měl přibližně od 60 let vysoký krevní tlak, se kterým se poctivě léčil, a kromě toho měl problémy s pohybovým aparátem. Pořídil si domů digitální tonometr, aby se mohl kontrolovat, a manželka si ze zvědavosti začala měřit krevní tlak. K jejímu velkému překvapení si asi před rokem začala opakovaně měřit krevní tlak kolem 160/100 mm Hg, proto mne požádala o vyšetření, zda nemá taktéž hypertenzi. Provedl jsem 24hodinové monitorování krevního tlaku, které jasně hypertenzi prokázalo a tuto diagnózu potvrdila i echokardiografie srdce, kde navíc byla nalezena diastolická dysfunkce, a protože žena potvrdila, že se občas zadýchává, provedli jsme odběry natriuretických peptidů, jejichž výsledek potvrdil nejen hypertenzi, ale i diastolické srdeční selhání. Nasadil jsem malou dávku beta-blokátoru (Betaloc® ZOK 25 mg) s postupnou titrací po deseti dnech na 50 mg, následně 100 mg a s cílovou dávkou Betaloc® ZOK 200 mg. Při této dávce se krevní tlak normalizoval, upravila se tepová frekvence, ale především pacientka udávala, že se cítí mnohem lépe, dušnost je minimální, a tak jsme se rozhodli zůstat u této monoterapie.
P. Janský
Urologická léčba nedostatečně selektivními alfa-blokátory může být komplikována nežádoucími účinky na krevní oběh, zejména arteriální hypotenzí a retencí tekutin. Tato tendence je výrazně zvýšena u pacientů se srdečním onemocněním. V tomto sdělení jsou prezentovány dva případy výskytu závažných nežádoucích oběhových účinků u kardiaků, kteří byli léčeni alfa-blokátorem tamsulosinem pro příznaky dolních močových cest při benigní hyperplazii prostaty. V obou případech došlo k vymizení nežádoucích účinků a k úpravě klinického stavu po vysazení tamsulosinu a jeho nahrazení výrazně více uroselektivním alfa1A-blokátorem silodosinem.
V. Danzig
Popisován je příběh dnes 77leté nemocné se symptomatickou dysfunkcí levé komory dominantně v.s. ischemické etiologie. Od prodělaného infarktu myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) v roce 2014 kolísá hodnota ejekční frakce kolem 40 % s miminem 35 %. Na základě této hodnoty byl u nemocné nahrazen inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu kombinovaným přípravkem sacubitril/valsartan jako aditivní léčba ke správně zvolenému a v maximální dávce podávanému a nemocnou dobře tolerovanému beta-blokátoru metoprolol-sukcinátu a samozřejmě také spironolactonu, na který se v léčbě často zapomíná. Na maximalizaci léčby není třeba myslet jen po první hospitalizaci (kdy už často bývá relativně pozdě), ale právě u relativně stabilních nemocných ve funkční třídě NYHA II, kteří z ní profitují možná nejvíce.
R. Kratochvílová
Pandemie COVID-19 negativně ovlivnila řadu aspektů lékařské péče. Během nouzového stavu byl výrazně omezen ambulantní kontakt s pacienty. Vzhledem k nejistotě ohledně úlohy léků ovlivňujících systém renin-angiotenzin-aldosteron v patogenezi koronarovirové infekce a k problémům se zajištěním kontrolních návštěv jsme u pacienta s čerstvě diagnostikovanou arteriální hypertenzí upřednostnili zahájení léčby blokátorem kalciových kanálů lerkanidipinem, který má zaručenou dlouhodobou účinnost při minimální pravděpodobnosti výskytu nežádoucích účinků. Optimální kontroly krevního tlaku a kompletního ústupu subjektivních obtíží bylo dosaženo po přidání malé dávky beta-blokátoru metoprolol sukcinátu s řízeným uvolňováním do kombinační terapie.
