U nemocných bez strukturálního srdečního onemocnění se mohou vyskytovat idiopatické komorové tachykardie (IKT). Terapií volby u symptomatických pacientů nebo jako prevence posttachykardické kardiomyopatie je katetrizační ablace.
Metody: V období 1/2005-9/2010 bylo do souboru zařazeno 130 pacientů s IKT nebo symptomatickou komorovou ektopií (66 mužů, věk 50,6±15,2, ejekční frakce levé komory 56,7±15,2%). Ke katetrizační ablaci bylo použito konvenčních mapovacích technik nebo 3D elektroanatomického mapování, případně spolu s intrakardiální echokardiografií.
Výsledky: Arytmii se podařilo odstranit při prvním výkonu u 102 pacientů (78%), u 19 nemocných byla nutná reablace, kdy se jednalo 2x o jinou morfologii ektopie, než byla původní. U 4 pacientů bylo nutné výkon opakovat vícekrát z důvodu absence ektopie nebo specifické lokalizace fokusu.
U 3 nemocných přetrvává polymorfní ektopie i při antiarytmické terapii, u další pacientky přetrvává ektopie, ale nemocná preferuje konzervativní postup a 1x je ložisko v blízkosti AV uzlu neschůdné k reablaci. Z výtokového traktu pravé komory pocházela arytmie u 67 nemocných (51,5%), z endokardu výtokového traktu levé komory u 9 pacientů (6,9%) a ve 2 případech byl fokus lokalizován do oblasti aortomitrální kontinuity (1,5%). Přes kapsičky aortální chlopně bylo ablováno 15 arytmií (11,5%), 9 fascikulárních tachykardií pocházelo z převodního systému (6,9%) a 3 z mezikomorového septa (2,3%). Celkem 12 fokusů bylo uloženo epikardiálně (9,2%) a u 13 nemocných ektopie neměla jasnou predilekční lokalizaci (10%). U 86 ablačních výkonů bylo využito 3D elektroanatomické mapování (66%) a u ¼ procedur intrakardiální echokardiografie (26%). Všechny výkony byly bez komplikací.
Závěr: Katetrizační ablace je vysoce účinnou a bezpečnou kauzální léčbou naprosté většiny symptomatických pacientů s IKT nebo komorovou ektopií.