SROVNÁNÍ PODÁNÍ ISOSORBID DINITRÁTU A VALSALVOVA MANÉVRU V RÁMCI DETEKCE OBSTRUKCE U PACIENTŮ S HYPERTROFICKOU KARDIOMYOPATIÍ

D. Zemánek, P. Tomašov, M. Bělehrad, D. Jahnlová, J. Košťálová, T. Kára, J. Veselka (Praha, Brno)
Tématický okruh: Choroby myokardu a perikardu
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XXII. výroční sjezd ČKS

Cíl: Vyšetřování obstrukce ve výtokovém traktu levé komory (LVOT) je nedílnou součástí diagnostického algoritmu u hypertrofické kardiomyopatie (HCM). Cílem této práce je srovnat použití Valsalvova manévru (VM) a isosorbid dinitrátu (ISDN) k provokaci obstrukce v LVOT.

Metodika: Prospektivně jsme vyšetřili 81 konsekutivním pacientů s HCM bez těžké klidové obstrukce (definované jako maximální vrcholový gradient (PG) ≥ 50 mmHg). U těchto pacientů jsme měřili PG při klidovém vyšetření, během VM, po podání ISDN a po podání ISDN během VM. Významná obstrukce byla definována jako PG ≥ 30 mmHg.

Výsledky: V klidu byla obstrukce v LVOT byla přítomná u 15 pacientů (19%, medián PG 16 mmHg a interval mezi 25 a 75 percentilem [7 – 26] mmHg), u 38 pacientů (47%) během VM (PG 28 [12 – 49] mmHg), u 50 pacientů (62%) po podání ISDN (PG 50 [12 – 79] mmHg) a u 55 pacientů (68%) během VM po podání ISDN (PG 59 [20 – 87] mmHg). Výskyt obstrukce se statisticky významně lišil mezi jednotlivými testy (p < 0,001, kromě pro srovnání ISDN s provedením VM po podání ISDN, p = 0,025).

Závěr: Při srovnání použití ISDN a VM se obstrukce vyskytovala častěji po podání ISDN, nicméně jako nejcitlivější vychází kombinace obou těchto testů, která maximalizuje výskyt obstrukce v LVOT u pacientů s HCM.